Africké včely
Do Spojených států se útočné africké včely dostaly z Afriky, dnes jsou u Los Angeles. Jediný gen, který je odlišuje od jejich evropských příbuzných, je proměnil v malé terminátory.
Africká včela pije na listu.
Vše začalo v roce 1956. Brazilská vláda se tehdy obrátila na nejlepšího genetického inženýra v zemi - Warwicka Kerra, aby pomohl vyřešit problém místních včel. Včely pocházející z Evropy se nedokázaly dobře adaptovat na tropické klima a jejich produkce medu byla naprosto nedostatečná.
Mladý genetik nalezl řešení. O čtyři měsíce později přivezl do Rio de Janeira sedmdesát pět královen jiného druhu včel, známých velkou útočností - Apis mellifera scutellata. Včely byly pod pečlivým dohledem převezeny do laboratoře experimentální genetiky v Rio Claro. Vypěstovat hybridní druh se Kerrovi nepodařilo a několik včelích královen bohužel ze zajetí uniklo.
Z okolí začaly přicházet první zprávy o zvýšené útočnosti včel. Africké včely se setkaly se včelami evropskými a skutečně se zrodil hybrid - jenže bez dohledu vědců. Nový druh včel sice vyniká nesmírnou produktivitou, skvěle se adaptoval na zdejší klima, je však absolutně nekontrolovatelný a neovladatelný.
Proč jsou tyto nové včely tak agresivní? Mnoho odborníků je přesvědčeno, že to jde na vrub historie, staré několik milionů let. Včely tehdy opustily Asii a vydaly se na nová území. Ty, které dorazily do mírného klimatického pásma Evropy, nepotřebovaly vykazovat tolik bojovnosti, proto jsou dnes nejklidnější a nejméně nebezpečné. Včely, které zamířily do Afriky, přilétly do drsného prostředí. Zůstaly poutnicemi a vydávají se podle období roku vždy na nová místa za vegetací. Přizpůsobily se a umějí přežívat v těžkých podmínkách sucha a vysokých teplot, kdy nemají dostatek potravy. Jejich chutný med navíc odedávna přitahoval predátory včetně člověka, kteří hnízda ničili. Pouze nejagresivnější roje afrických včel měly šanci přežít.
Roku 1986 už tyto nové včely s africkými geny zaplavily Brazílii i Střední Ameriku a překročily mexické hranice. Spojené státy se rozhodly zasáhnout a vytvořily "zónu regulace včel". Napříč Tehuantepekem - od Tichého oceánu po Mexický záliv - se instalovala biologická bariéra. Tento gigantický projekt si vyžádal více než deset milionů dolarů.
Nyní žijí nové včely už v osmdesáté generaci a stále postupují k severu. V Arizoně tvoří devadesát procent všeho včelstva. Zasaženo je Nové Mexiko, Navada, Kalifornie. Africké včely se blíží k Los Angeles, Las Vegas i k San Diegu. Odborníci odhadují, že do pěti let se včely dostanou ke kanadským hranicím.
Africké včely mají na svědomí mnoho lidských životů. Jsou agresivní a velmi nebezpečné. Ale na druhé straně bohužel také nepostradatelné. Brazílie, která se s nimi už naučila žít, je dnes pátým světovým producentem medu. Osmdesát procent veškerého opylení zajišťují právě tyto včely. V USA se jejich ekonomický přínos odhaduje na šest miliard dolarů ročně.
Další články:
Mraky dominují nebi nad našimi hlavami.
Klobouk panamák obdržel jméno podle země, kde se s ním začalo obchodovat.
Velká sfinga stojí v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Charakteristické znaky mobbingu kterému lze často zabránit při prvních příznacích.
Silová jóga je jedem z nových sportů.
Srst vznikla jako izolační vrstva.
Socha krista Spasitele v Rio de Janeiro dominuje městu.
Damascenská ocel má na povrchu typické černobílé žilkování.
Mobbing je šikana na pracovišti ničící psychicky i fyzicky.
Stříhání ovcí v argentinské Patagonii začíná během ledna.
Africké včely jsou agresivní a velmi nebezpečné, ale na druhé straně však také ekonomicky nepostradatelné.