Agustinia byla dinosaurus jedinečného vzhledu, žádný jiný dosud objevený sauropod neměl tak dlouhé hřbetní ostny.
Agustinia vypadá jako kříženec stegosaura, ankylosaura a dikobraza. Kůži má pokrytou ochrannými kostěnými ostrůvky, které se nazývají osteodermy. Hřbet má chráněný dvěma řadami ostnů trčících do stran. Ostny měla agustinia i na ocase a pravděpodobně i na krku.
Z agustinie byly dosud nalezeny jen části koster.
Fosilie agustinie byly poprvé popsány roku 1998 paleontologem Josém F. Bonapartem.
Další články:
Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.
Cestiova pyramida stojí v italském městě Řím.
Titanová běloba je chemicky oxid titaničitý.
Pampeliška lékařská je druh severský.
Subaru Levorg 1.6 AWD dosahuje najvyšší rychlosti 210 km/hod.
Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Traduje se několik teorií.
Sibiřské trapy jsou někdejší výlevy čedičové lávy.
Toulavé kočky trhají často odpadkové pytle s prošlými potravinami.
Nejstarší rostlina světa přetrvala až dodnes na jihu Tasmánie.
Obyvatelé planety Země se blíží počtu 7 miliard.
Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.
Pouštní rostliny se nazývají xerofyty.
Agustinia žila v období spodní křídy (asi před 116100 miliony let) na území dnešní Argentiny.