Barvoslepost a genetika spolu souvisí
Barvoslepost ve většině případů neznamená, že byste barvy neviděli, jen nemáte schopnost správně je rozeznat. Je to nepříjemné, ale žít se s tím dá.
Druh a rozsah poruchy barvocitu lze testovat pomocí Ishiharova testu, který využívá obrazce plné teček různých barevných odstínů, mezi nimiž jsou z teček odlišných barev umístěna čísla, obrázky či písmena. Pokud máte oči zdravé, dokážete je rozeznat. Lidé s některou z poruch barvocitu však uprostřed obrázku nevidí nic, protože nedokážou od sebe barvy odlišit.
Ne všichni lidé, kteří jsou barvoslepí, mají problémy se stejnými barvami, většina nedokáže odlišit zelenou a červenou barvu, daleko méně častá je barvoslepost modré barvy (postižení je nerozeznávají od žluté) a jen velmi malá skupina má postižení zvané monochromatismus, při kterém vidí pouze černobíle.
Poruchy vidění barev si nejčastěji všimnou rodiče dětí, když se učí rozeznávat barvy, protože některé je vidí jakoby v odstínech hnědé či šedé. Někdy jsou příznaky natolik mírné, chybí pouze schopnost odlišit tóny a odstíny stejné barvy, že se na problém přijde náhodou nebo až v dospělosti. Je známo hodně případů, kdy daltonismus, jak se barvoslepost odborně nazývá, objeví až učitel v autoškole. I tak barvoslepí lidé auta řídí. Využívají skutečnosti, že všechny semafory jsou uspořádány stejně - světlo nahoře je červená, dole je zelená.
Nepřekonatelný problém představují v životě lidí s poruchou vnímání barev například turistické značky nebo nákup barevně sladěného oblečení. Oříšek pro ně představuje také orientace v barevných grafech a mapách. Nerozeznají také ještě zelené rajče od již zralého.
Za to, že nevidíte barevně, může genetika, je to dědičná porucha. Vzácně se může objevit i získaná barvoslepost, když jsou oči dlouhodobě vystavené některým chemickým látkám. Vrozená forma se vyléčit nedá, ale lze s ní s jistými omezeními normálně žít. V lepším případě může být barvoslepost jediný zdravotní problém postiženého, v horším případě je tato porucha součást závažnějších genetických vad, například Downova či Turnerova syndromu.
Pokud jste zdědili gen pro barvoslepost a jste muž, nemoc se u vás vždy projeví. Jste-li žena, barvoslepá nebudete, ale barvoslepost budete přenášet. Znamená to, že ženy přenašečky mají padesátiprocentní riziko, že dcery budou také přenašečky. Barvoslepý muž bude mít všechny syny zdravé, protože ti dědí barvoslepost od svých matek, takže nemoc jeho synové už dál přenášet nebudou, ale bohužel všechny dcery budou přenašečkami této nemoci.
Další články:
Rakouský čert Krampus se mění v lidskou bytost.
Ježura australská se živí hmyzem.
Šípky vznikají ze stonkových orgánů a báze květů.
Umění starověkého Egypta plnilo kulturní, náboženské a dynastické funkce.
Netradiční vánoční zvyky, podívejme se na některé blíže.
Tropická cyklona vzniká v subtropické oblasti.
Cukrovka a černá káva do množství tří šálků vypitých denně.
Jakub Jan Ryba má mohylu pod vrchem Štěrbina.
Grafit bývá obsažen v různých horninách.
Stonehenge vznikl v několika stavebních fázích.
Barvoslepost, což je porucha barevného vidění lidského oka, a genetika spolu souvisí.