Brambory
Brambory jsou potravina v našich domácnostech i v restauracích natolik běžná, že jen málokoho napadne, jak důležitou roli sehrály a dosud sehrávají v lidských dějinách.
Brambory obsahují škrob, bílkoviny, vitaminy C a B a další nutriční látky.
Brambory jsou dnes na světě po kukuřici, pšenici a rýži čtvrtou nejčastěji konzumovanou potravinou. Za rozšířením této potraviny stojí její jedinečné vlastnosti. Brambory jsou nenáročné na pěstování, chutné a výživné, rostou v každém výškovém pásmu a skladovat se dají i mimo ledničku klidně i půl roku. Z celé rostliny přitom hlízy, které je možné jíst, zabírají 85 % objemu, na rozdíl od pšenice, u níž jedlá část činí pouhou polovinu.
Pěstovat se brambory začaly před osmi tisíci lety na březích jezera Titicaca ležícího v oblasti mezi Bolivií a Peru. V tamních horských podmínkách, ve kterých se nedařilo kukuřici, se staly pro tamní zemědělce hlavní potravinou, představovaly pro ně stejný "dar nebes", jako pro Aztéky kukuřice. Ne náhodou německý ekonom Friedrich Engels (1820-1895) prohlásil, že brambory hrály ve vývoji lidstva stejně významnou roli jako železo.
Když v 16. století dobyli Španělé Inckou říši, putovaly brambory společně s kukuřicí, rajčaty a dalšími plodinami z americkému kontinentu jakožto exotická pochoutka do Evropy. Mezi širokými vrstvami obyvatelstva však zede zprvu přetrvávala nedůvěra k nově importované plodině, která přetrvávala až do 18. století, kdy se v dobách hladomoru staly v Evropě hlavní dostupnou potravinou. Francouzská královna Marie Antoinetta (1755-1793) tehdy dokonce zavedla mezi šlechtou módu zdobit si vlasy bramborovými květy a někteří lékaři předepisovali hlízy jako zaručený lék proti široké škále onemocnění od průjmu po tuberkulózu.
Podle názoru některých historiků stojí právě brambory za velkým nárůstem populace v době 18. a 19. století, protože byly dostupné i nejchudším vrstvám. Největší popularitu si získaly v Irsku, pro které se od roku 1700 staly rovněž hlavní vývozní komoditou. Rok 1845 se však stal pro Iry osudným - plíseň bramborová napadla a zničila téměř všechnu úrodu, což nakonec zapříčinilo smrt více než milionu lidí. Tzv. Velký hlad odstartoval masovou emigraci Irů do Kanady a USA a irští imigranti si s sebou do Severní Ameriky přivezli i brambory.
V Českých zemích se brambory objevily poprvé během 17. století jako okrasná rostlina v klášterní zahradě irských františkánů v Praze U Hybernů. Hospodářský význam získaly brambory v 18. století a protože se k nám přišly oklikou přes Braniborsko, vznikl zkomolením názvu tohoto německého státu i jejich dnešní název brambory.
Dnes se pěstují brambory prakticky na celém světě a jejich roční produkce dosahuje 323 milionů tun. Prvenství v jejich pěstování dosahuje Čína, avšak největšími spotřebiteli zůstávají Evropané, přičemž největšími konzumenty jsou Poláci.
Recepty na brambory, které se dokážou stát základem chutné večeře či oběda.
Další články:
Suezský průplav se rozšiřuje a zvyšuje kapacitu počtu lodí, které jím mohou proplouvat.
Cukrovka a káva v množství jednoho šálku denně jsou spolu provázány.
Obří vlny u Nazaré jsou rájem surfařů, kterým umí pomoci zažít nezapomenutelný zážitek.
Výroba instantní kávy mražením nebo rozprašováním.
Rejnok manta se živí planktonem a malými rybkami.
Ostrov Langkawi kde se dá stále ještě najít klidné zákoutí.
Ostrov Bornholm v Baltu patří Dánsku.
Pobřeží Cinque Terre s typickými terasovitými rybářskými sídly, obklopenými vinicemi a olivovými háji.
Velká sfinga v Gíze v podobě lvího těla s lidskou tváří se tyčí v blízkosti velkých pyramid.
Ostrov Capri poblíž pobřeží jižní Itálie není velký, jeho délka 6,7 a šířka zhruba 2,7 kilometry umožňuje pohybovat se v úzkých křivolakých uličkách a strmých srázech pěšky.
Brambory se dnes používají v mnoha jídlech, mají za sebou dlouhou cestu od břehů jihoamerického jezera Titicaca až na naše talíře.