Články 4
Chameleoni žijí po celém světě v pralesech, na pouštích, v savanách či stepích. Jejich hlavním domovem je ovšem Afrika a zejména ostrov Madagaskar, který obývá 40 % z více než 160 známých druhů.
Vorvaňovec zobatý je rekordman v potápění
Vorvaňovec zobatý je zdatný potápěč, měření ukázala, že na jeden nádech se dokáže ponořit dohloubky až tři kilometry.
Vorvaňovec zobatý žije prakticky ve všech oceánech a mořích, vyjma vysokých zeměpisných šířek a mělkých vod, neobývá vody chladnější než 10 °C.
Během studie vedené Erin Falconovou z výzkumného ústavu Cascadia Research Collective pořídili vědci záznamy o celkem 3 700 hodinách ponoru osmi sledovaných vorvaňovců, jimž byly připevněny speciální sondy. Během více než tisíce ponorů se vorvaňovci dostali do průměrné hloubky kolem 1 400 metrů, zhruba 5 600 mělkých ponorů je zavedlo jen do hloubky kolem 275 metrů. Rekordní ponor se zastavil až v ohromujících 2 992 metrech a trval 137 a půl minuty. Vorvaňovec tak překonal jak rekordní zaznamenaný ponor vorvaně (2 250 metrů, 90 minut), tak ponor rypouše sloního (2 388 metrů, 120 minut).
Za tyto své výkony vorvaňovci vděčí velkému množství proteinu myoglobinu, který mají ve svalech a který, podobně jako hemoglobin v krvi, na sebe váže kyslík. Mohou tak dýchat s nižší frekvencí a přitom zůstávat aktivní. Navíc nemají v těle téměř žádné vzduchové kapsy. Člověk by byl právě z tohoto důvodu rozdrcen tlakem v mnohem menších hloubkách. Navíc tak vorvaňovci ve svém těle vážou minimum rozpuštěných plynů a při rychlém vynoření se u nich proto nedostaví dekompresní (kesonová) nemoc.
Housenky modrásků parazitují v mraveništi
Housenky některých modrásků se naučily využívat pachovou signalizaci mravenců.
Samičky některých druhů modrásků kladou vajíčka přednostně na rostliny navštěvované mravenci.
Mravenci používají jednoduchý systém pachových signálů, pomocí kterého rozeznávají příslušníky svého druhu a členy vlastní kolonie. Vetřelce, kteří by se chtěli infiltrovat do jejich mraveniště, rozeznají a obvykle s nimi rychle skoncují. Někteří živočichové označovaní jako myrmekofilové však tento poznávací pachový kód rozluštili. Vylučují poznávací pach a mohou se beztrestně vydávat za mravence i když vzhledově jsou naprosto odlišní a nemají s mravenci nic společného. Přesto je mravenci přijmou do svého mraveniště a obětavě se o ně starají.
V maskování se mravenčími pachovými značkami vynikají housenky některých modrásků), které na hostitelské rostlině stráví pouze počáteční fáze svého vývoje. Ze speciálních žláz vylučují sekret, kterým se pachově vydávají za mravenčí larvu. Mravenci si je proto odnesou do mraveniště, kde se o ně starají a krmí je. Housenky některých modrásků jsou masožravé a živí se mravenčími larvami. Housenka modráska v mraveništi dokončí vývoj, zakuklí se a v bezpečí přečká až do okamžiku, kdy se promění v motýla.
Narvalí roh slouží jako čidlo pomáhá vnímat změny v okolí a zdá se, že samci jej používají i při hledání samiček připravených k páření i při pátrání po potravě pro mláďata.
Africká kudlanka se maskuje jako květina při lovu hmyzu živícího se nektarem.
Kuandu obecný je hlodavec z čeledi urzonovitých, který obývá velké plochy severní části Jižní Ameriky.
Psi a vlci mají společného předka, analýza DNA ukázala, že jednotlivé psí rasy jsou spíše příbuzné jedna druhé než vlkům.
Na jakou teplotu by se mělo maso při grilování propéct Na teplotu 70 °C po dobu deset minut.
Mizející studánky, kterých kdysi bývalo v polích a lesích mnoho.
Chiméra je mytologická bytost, která má zpředu podobu lva, v prostředku divoké kozy a zezadu draka.
Sassi di Matera v Itálii jsou skalní obydlí částečně tesaná v tufových skalách a částečně dostavovaná z kamene.
Spartatlon je považován za nejnáročnější ultramaraton světa.
Klíčení obohacuje potraviny o hodnotné živiny.
Hořící město Centralia v Pensylvánii se propadá do "pekla". Vypadá to zde jako po válce. Město je plné rozpadajících se opuštěných domů, ze země uniká pára a dým. Kromě několika posledních vytrvalců zde už trvale nebydlí prakticky nikdo.
Stavební revoluce v Japonsku přináší postup, při kterém se domy stavějí shora dolů.
Plíseň na potravinách se dokáže objevit nečekaně a nevítaně. Obecné tvrzení o neškodnosti plísní v lednici opravdu není na místě.
Fytoplankton je nejzákladnější součástí mořského potravního řetězce. Není tedy divu, že se vodám naší planety věnuje tolik pozornosti. K získávání nových údajů slouží také satelit, který ve výšce 700 kilometrů nad povrchem Země zkoumá množství fytoplanktonu v pozemských vodách.
Letadlo s kůží žraloka má sice vyšší cenu, provozovatelům stroje se však vrátí.
Nejužší domy v Praze najdete v centru města.
Zámek Zbiroh najdete kousek od dálnice Praha-Plzeň, v jižním výběžku křivoklátských lesů.