Pliniovská sopečná erupce, která se naštěstí vyskytuje jen zřídka, je považována za nejničivější typ sopečné erupce.
Za prototyp pliniovské sopečné erupce je považována erupce sopky Vesuv v roce 79.
Pro pliniovskou sopečnou erupci je charakteristický vysoký sloup kouře a značné množství sopkou vyvrženého materiálu, přičemž objev takto vyvrženého materálu často přesahuje kapacitu kráteru sopky, který bývá při těchto erupcích někdy zbořen.
Za své jméno vděčí pliniovská sopečná erupce Pliniovi mladšímu, který ji jako první popsal poté, co v roce 79 přežil výbuch sopky Vesuv.
81 metrů vysoký chrám Kristova vzkříšení v Petrohradu nechal postavit car Alexandr III. na památku svého otce.
Španělský rákos je liána Calamus rotang rostoucí v deštných pralesích jihovýchodní Asie poskytující cenný stavební, vázací i platařský materiál.
Španělské koloniální město Antigua Guatemala, které je dnes architektonickou perlou, bylo vybudováno v roce 1542 a sehrálo významnou úlohu při kolonizaci Střední Ameriky.
Jak vznikl prací prášek, co umí a jak funguje.
Poušť Chihuahuan o rozloze asi 362 000 čtverečních kilometrů, ukrývá ve svém nitru bažiny Cuatro Ciénegas, které jsou domovem vzácných druhů šneků a ryb.
Recept na restované brambory s petrželkou, která takto připraveným bramborům navíc dodává specifické aroma.
Turako bělobřichý je středně velký pták s dlouhým krkem a ocasem, kratšími křídly a výrazným širokým zobákem žijící v suchých savanách s roztroušenými stromy ve východní Africe.
Automobil Ford Edge přináší na české silnice pořádný kus Ameriky.
Umělá zřícenina Ballymotte (Prašivice) u Nalžovských hor a pohádkový les kolem ní.
Pravěké jeskynní malby informují o tehdejších zvířatech a umožňují sledovat vývoj umění od jeho samotného počátku.
Katedrála svatého Izáka v Petrohradu působivě ční nad klasicistním komplexam budov Admirality na břehu řeky Něvy.
Kolem 50 centimetrů vysoká jednoletá rostlina hořčice čínská pochází z jižního Tibetu a z oblasti na hranici Indie a Číny.
Jak velký je vesmír podle představ vědců vycházejících z aktuálních poznatků astronomie.
Erupce Vesuvu v roce 79 zničila římská města Pompeje, Herculaneum, Oplontis, Stabie a Boscoreale. Byla to první známá pliniovská sopečná erupce. Podle odhadů vzniklo v průběhu této erupce až 37 kilometrů vysoké pyroklastické mračno tvořené sopečným prachem a sopečnými plyny, které proniklo až do stratosféry.