Nejen Egypt, střední Amerika či Čína se může pochlubit vlastními pyramidami, jednu pyramidu nalezneme i na evropském kontinentě v centru italského města Řím a pochází z doby, kdy římské impérium dominovalo Středomoří.
Cestiova pyramida, jak se jmenuje, stojí v Římě vedle brány Porta San Paulo. Její základna měří 30 metrů a tyčí se do výšky 37 metrů. Postavena byla jako hrobka bohatého římského úředníka a kněze jménem Gaius Cestius v roce 12 př. n. l. Její stavba proběhla během 330 dnů.
Jako stavební materiál byly při stavbě Cestiovy pyramidy použity cihly a beton a pokryta je mramorovými deskami. Před pyramidou stály čtyři sloupy, z nichž do dnešních dnů zůstaly již pouze dva. Na těchto sloupech byly ve starověku pravděpodobně původně umístěny bronzové sochy Cestia.
Původně v Římě stály celkem čtyři pyramidy, postavené po dobytí Egypta Římem, kdy se egyptská kultura stala populární. Dodnes se z nich dochovala pouze pyramida Cestiova.
Další články:
Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.
Toulavé kočky trhají často odpadkové pytle s prošlými potravinami.
Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.
Obyvatelé planety Země se blíží počtu 7 miliard.
Močové kameny vznikají krystalickým usazováním látek.
Pouštní rostliny se nazývají xerofyty.
Sibiřské trapy jsou někdejší výlevy čedičové lávy.
Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Traduje se několik teorií.
Kopyšník tmavý opylovány především hmyzem se sosákem dlouhým minimálně 9 až 10 mm.
Nejstarší rostlina světa přetrvala až dodnes na jihu Tasmánie.
Titanová běloba je chemicky oxid titaničitý.
Paridův soud v řecké mytologii.
Cestiova pyramida se nachází v Římě, v rione Testaccio. Obložena je deskami ze smetanově bílého kararského mramoru.