Egejská kultura
Freska se třemi ženami, Mínojská kultura.
Vzniku prvních uměleckých děl na pevnině starověkého Řecka předcházela tvorba mnoha civilizací, které se vyvíjely v oblasti Egejského moře. Nejstarší z nich vznikla na souostroví Kyklady, jihovýchodně od pobřeží Řecka. Kolem roku 3000 př. n. l. začínají místní osadníci z Malé Asie tvořit drobné mramorové sošky typického vzhledu, jedná se většinou o ženské postavy v jednoduchém postoji s rukama založenýma na hrudi. Několik mužských figur je zpodobněno nejčastěji s hudebními nástroji nebo zbraněmi. Účel sošek zatím zůstává tajemstvím. Většina z nich byla nalezena v hrobech, ale při ukládání do země nebyly nové, což napovídá, že musely sloužit také ke světským účelům. Figurky byly původně malované, ale barva se postupem času smyla.
Nejvýznamnější civilizace oblasti Egejského moře vznikla na Krétě okolo roku 3000 př. n. l. Tvůrci minojské doby se inspirovali uměním starověkého Egypta, Sýrie a Anatolie, přičemž jednotlivé styly se u nich slily do charakteristického, originálního výsledku. Vynikali především v tvorbě šperků, keramiky, fresek a sošek. Centry minojské kultury byly paláce v Knossu, Malii a Phaistu. Tyto komplexy budov byly využívány k obřadním, náboženským a obchodním účelům. Ve freskami bohatě zdobených palácích se nacházela razlehlá prostranství pro veřejná shromáždění, řemeslnické díly i skladiště a sýpky na obilí. V Knossu lze dodnes obdivovat nástěnné malby s výjevy průvodů a akrobatických přehlídek, které byly důležitou součástí slavností, při nichž mladí chlapci a dívky přeskakovali přes hřbet býka. Na freskách najdeme také přírodní výjevy.
Minojská keramika je charakteristická značnou různorodostí. Za nejvýraznější je považována keramika kamarského stylu, pojmenovaná podle podzemní svatyně v blízkosti hory Ida, kde byly poprvé objeveny její pozůůstatky. Velmi křehké kamarské nádoby (jejich tenké stěny se často přibližují vaječné skořápky) jsou bohatě zdobeny geometrickými vzory nebo stylizovanými listy a květy rostlin. Odvážné, dynamické křivky pokrývají celý povrch nádob, včetně oušek a hubiček. Krétští umělci se jako ostrované nechali inspirovat podmořským životem, což vedlo ke vzniku stylu s touto tematikou. Nejčastěji se opakují motivy mořských hvězdic, delfínů, korálů a chobotnic.
Postupně minojská kultura pronikala do pevninského Řecka, kde nejvýrazněji ovlivnila Mykény (1600 př. n. l.-1100 př. n. l.), které následně ovlivnily celý jih Řecka a přilehlé ostrovy. Mykéňané byli bojovnější, než Kréťané a jejich města byla opevněná. Starověcí Řekové považovali Mykény za kolébku civilizace. Podle řecké mytologie je založil Perseus a vládl jim Agamemnon, který vedl Řeky proti Tróji. Homér nazývá Mykény v eposu Ilias "zlatým městem".
Jak se později ukázalo, toto Homérovo označení se zakládalo na reálné skutečnosti. Když roku 1876 objevil německý archeolog Heinrich Schliemann v Mykénách skupinu šachtových hrobů, vynesl na světlo senzační nález. Vedle množství šperků a zbraní zdobených zlatem a stříbrem odkryl řadu posmrtných masek z tenkých zlatých plátků tepaných podle dřevěné formy. Detaily byly později doplněny ostrým nástrojem, otvory kolem uší sloužily k upevnění masky na obličej zemřelého. Schliemann se domníval, že se jedná o masky příslušníků agememnonova dvora a jednu označil za masku krále Agamemnona. Později však byla nově datována do doby o přibližně tři sta let starší.
Další články:
Fotbalista Pelé je sportovec, jehož jméno zná snad opravdu každý.
Landsbergit je přirozená slitina stříbra a rtuti.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Civilizace Nazca v Peru zaznamenala rozkvět mezi lety 200 až 600 n. l.
Chodovská tvrz Praha je rekonstruovaný zámeček.
Zámek Koloděje Praha vznikl postupnými původní tvrze.
Gejzír Strokkur vystřikuje do výše 25 metrů.
Přírodní rovnováha se vždy znovu nastoluje.
Střemcha obecná je rozšířena téměř v celé Evropě.
Ostrov Capri poblíž pobřeží jižní Itálie přitahuje každoročně tisíce návštěvníků.
Egejská kultura prosperovala v oblasti Egejského moře.