Hora Velký Blaník byla osídlena již před počátkem našeho letopočtu. Stálo zde keltské opidum, později tvrz a pak pravděpodobně dřevěný hrad.
Od roku 1404 se datuje počátek poutí na horu. Jednou ze soudobých tradic místních obyvatel je silvestrovský výstup na horu Velký Blaník.
Právě odtud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze, který byl na hoře Velký Blaník vylomen v roce 1868.
Uvnitř hory prý podle pověsti spí blaničtí rytíři s velitelem patronem Země české svatým Václavem a až bude naší zemi nejhůř, zazelená se suchý dun na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí a vyrazí proti nepřátelům.
Další články:
Rakouský čert Krampus se mění v lidskou bytost.
Olduvajská rokle poskytovala dávným hominidům vhodné životní podmínky.
Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.
Jak stará je rotunda na hoře Říp svatého Jiří.
Nadzemní kořeny má například tisovec dvouřadý.
Naučná stezka Světem horských luk vede po hřebeni Jeseníků.
Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.
Jak vzniká med pro život včel velmi důležitý.
Hauswaldská kaple u Srní s pramenem.
Jozef Karika: Trhlina je koncipován jako záznam příběhu.
Crataegus laevigata pochází ze severní Afriky a Evropy.
Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Existuje několik teorií.
638 metrů vysoká hora Velký Blaník se nacházíasi v katastru obce Louňovice pod Blaníkem asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi ve Středočeském kraji.