Jednokvítek velkokvětý
Jednokvítek velkokvětý (Jednokvítek velkokvětý). Obrázek: Wikipedia, autor: Jerzy Opiola.
Jednokvítek velkokvětý je drobná, 5 až 15 centimetrů vysoká rostlina s přízemními listy a jediným koncovým květem na dlouhé stopce. Listy jednokvítku velkokvětého jsou okrouhlé, asi 1,5 centimetru v průměru, jemně vroubkované, řapíkaté. Květ je bílý, 1 až 2 centimetry v průměru, široce rozevřený, dolů ohnutý.
Jednokvítek velkokvětý je velmi charakteristická, prakticky nezaměnitelná rostlina. Provází vlhké, mechaté, smrkové lesy. Proto se s ní nejčastěji setkáváme v montálním stupni hor. Místy roste i ve smíšených porostech a v degradovaných kulturních lesích. Nalezneme ji i mezi kosodřevinou (do nadmořské výšky 1600 metrů), otevřeným bezlesým stanovištím se však vyhýbá. Přednostně osidluje mechem kryté, humusem bohaté a minerálně chudé půdy. V Čechách je na vhodných stanovištích řídce rozptýlena po celém území hercynské lesní květeny od pahorkatiny až do nejvyšších hor, na Moravě a Slovensku roste v severní a střední části území. Častá je především ve smrkovém stupni Karpat.
V mnoha směrech je jednokvítek velkokvětý pozoruhodná rostlina. Z nepatrného semena po vyklíčení nevyrůstá kořen, dělohy a stonek, nýbrž zvláštní válcovitý útvar, ze kterého vybíhá vodorovné, tenoučké, bledé vlákno. Ukryto pod zemí žije saprofyticky (živí se rozkládajícími se organickými látkami) v symbióze s podhoubím hub. Z podzemního vlákna vyrůstají pučením vzpřímené, nevětvené nadzemní prýty. Mají zelené, přezimující listy, druhým či třetím rokem vykvétají a po odkvětu zcela zahynou. Zůstává však podzemní stadium, samostatné, mnohaleté, které se větví a postupně dává vznik dalším nadzemním rostlinkám.
Květ jednokvítku velkokvětého vonící po konvalinkách je na první pohled nezvyklý. Podobá se rozevřenému deštníčku. Z jeho středu trčí směrem dolů nápadná čnělka s rozbrázděnou bliznou, která je lesklá a navštěvující hmyz ji olizuje, přičemž jí předává pyl, přinesený z dříve navštíveného květu jiné rostliny jednokvítku velkokvětého. Velké prašníky vybíhají ve dva rúžkovité výrůstky, na konci s otvorem směřujícím vzhůru. Z otvorů růžkovitých výrůstků se sype pyl na břišní stranu navštěvujícího hmyzu. Květy jednokvítku velkokvětého zůstávají otevřené nezvykle dlouho, až 5 týdnů. Po odkvětu se květní stopka vzpřímí a nese vztyčenou tobolku, která obsahuje 4000 až 5000 semen. Lehounká semena se dokážou pomocí dvou křídlovitých přívěsků při vhodném větru přepravit na obrovské vzdálenosti. Jednokvítek velkokvětý kvete od května do října.
Další články:
Severočeský hrad Frýdštejn stojí na pískovcové skále.
Ptačinec velkokvětý má bílé květy skládající řídký vidlan.
Kde přesně byl situován ostrov Ithaka, rodiště Odyssea, dodnes není známo.
Ve velkých polštářích rostoucí mech ploník obecný patří na území ČR mezi běžnější mechy.
Silně suchomilný vřes obecný dokáže růst i na stanovištích s chudým, nepříliš výživným substrátem.
Blízkovýchodní skalní město Petra v Jordánsku stojí daleko v píscích jordánské pouště.
Divoká čekanka obecná roste na sušších lukách, v příkopech a okrajích cest.
Středomořský ostrov Gozo leží v blízkosti Malty.
Jako keř nebo strom rostoucí střemcha obecná roste téměř po celé Evropě, Malé Asii, na Kavkaze, západní části Sibiře a v Maroku.
Indooceánský ostrov Mauricius má jedinečnou faunu.
Šedočerný pták kavka obecná obývá lesy, parky a stepi.
Město Antalya je bašta cestovního ruchu na jihu Turecka.
Jednokvítek velkokvětý je rostlina z čeledi vřesovcovité, která je původní ve vlhkých jehličnatých lesích v oblastech mírného pásma na severní polokouli, od Španělska až po Japonsko a po celé Severní Americe.