Krab říční se šíří po Labi
Velké nákladní lodi a tankery přepraví každoročně mezi kontinenty deset miliard tun mořské vody, používané jako zátěž při zpáteční cestě bez nákladu. Spolu s ní vozí i černé pasažéry z živočišné říše. Dosud se tak dostalo na nová teritoria zhruba 4000 druhů, mezi nimi i krab říční, který dnes působí značné starosti německým rybářům.
Krab říční pochází z východní Asie a jako invazní druh se rozšířil i v Evropě a Severní Americe.
Krab říční (Eriocheir sinensis) pochází původně ze severní Číny a na území Německa byl poprvé zaznamenán 26. září 1912 v řece Aller v Dolním Sasku. Do Evropy se dostává v larválním stadiu a dospívající jedinci v průběhu vývoje postupují z brakických pobřežních vod vzhůru proti toku řek. Dostávají se tak stovky kilometrů do vnitrozemí (několik exemplářů bylo odchyceno i ve Vltavě v Praze). Po dosažení dospělosti se za dva až čtyři roky vracejí do ústí řek, kde po založení potomstva hynou.
Chuť cestovat odlišuje kraba říčního od ostatních příbuzných a působí starosti vodohospodářům a rybářům. K prvnímu hromadnému rozšíření došlo v Německu v roce 1936. Tehdy bylo při pročišťovací akci v Labi, Emži, Havole, Sále a Vezeře uloveno jedenadvacet milionů mladých jedinců (cca 240 tun). Úlovek byl použit jako krmivo pro prasata.
Krabi při svých cestách využívají speciální propusti pro tah lososů, ale jsou schopni udělat si malý výlet i oklikou po souši. Jenom mohy musí mít neustále ve vlhku, protože na nich mají žábry., kterými dýchají. Pokud jde o stravu, nejsou krabi vybíraví. Jsou to klasičtí všežravci a živí se larvami hmyzu, plži, mušlemi, planktonem, řasami, ale nejvíc si pochutnají na mrtvé organické hmotě.
Od roku 1940 krabí populace v řekách postupně klesala v důsledku rostoucího znečištění řek a celkového úbytku říční fauny. Krabi sice nejsou na znečištění tolik citliví jako jiní živočichové, postupně však začali trpět nedostatkem potravy. Současné zlepšování kvality vody vede od devadesátých let k obnovování stavů kraba říčního ve vnitrozemských řekách. Na labské propusti v Geesthachtu nedávno odchytili během pouhých dvou hodin 75 000 exemplářů (850 kilogramů).
Při příchodu do Evropy nacházejí krabi říční před pobřežím Německa téměř identické podmínky pro život, jaké měli v původní domovině. Teplota vody je zde také 14 až 22 °C a bahnitá půda se výborně hodí na vyhrabávání obytných chodbiček. Právě tohle nemají hodohospodáři rádi, protože krabi poškozují hráze a břehy. Rybáři si zase stěžují na krabí žravost. Tradiční lov ryb do vrší je v Dolním Sasku ohrožen, protože krabi prokoušou sítě, a pokud nejsou vrše včas vybrány, pochutnají si krabi na úlovku.
V Číně se rybáři naučili s kraby žít a sítě odedávna potírají olejovitou substancí z vepřové krve, která nevítané kraby odpuzuje. Výstavba velkých vodních děl, silné znečištění a nadměrný rybolov berou krabům jejich životní prostor i v původní vlasti. Uvažuje se dokonce o jejich zpětném exportu z Německa. První zkušební zásilka nedávno překročila čínské hranice. Nejde jen o ekologické opatření. Krab říční je totiž v Číně tradičně považován za vinikající pochoutku.
Další články:
Hradčanská radnice byla postavena po roce 1598.
Štětinatec kubánský pochází z Karibiku.
Oranžová opice Trachypithecus cristatus.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Královský letohrádek na Hradčanech byl postavený v letech 1538 až 1556.
Nejdražší města světa začínají Tokiem.
Ostrov Korsika je ve Středozemním moři nejhornatějším.
Doba, kdy se Sahara zelenala a pokrývala ji tráva a keře.
Krab říční se šíří po Labi. Na území Německa byl poprvé zaznamenán 26. září 1912 v řece Aller v Dolním Sasku. Několik exemplářů bylo odchyceno i ve Vltavě v Praze.