Krtek obecný
Krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758). Obrázek: Wikipedia, autor: Mick E. Talbot.
Jedním z hmyzožravců, kteří tráví celý život v naprosté tmě několik decimetrů pod povrchem země, je krtek obecný. Jeho přizpůsobivost k prostředí pod zemským povrchem vedla tak daleko, že oči pozbyly téměř zcela schopnost vidět.
Krtkovití jsou drobní savci se společným a velmi nápadným znakem - přední končetiny mají změněné v mohutné hrabavé orgány, připomínající lopaty s neobyčejně silnými drápy.
Tělo krtka obecného dorůstá do délky 11 až 13 centimetrů a pokryté ho krtek obecný má hustým, hedvábně jemným a blyštivě černým kožíškem, jehož srst neroste jedním směrem jako u jiných savců, což má svůj praktický význam při prolézání podzemními chodbami. Krtek obecný může lézt bez vzpřímení srsti stejně dobře dozadu jako dopředu. Rychlost při lezení pozpátku je téměř stejná jako při pohybu vpřed. Hmotnost dospělého krtka obecného se pohybuje mezi 50 až 80 gramy.
Životním prostředím krtka obecného jsou louky, pole a řídké lesy v nížinných až horských oblastech Evropy a velké části Asie. Vlhké půda krtkovy obecnému nevadí, zato se však vyhýbá kamenitým oblastem.
Pod zemí si krtek obecný předníma nohama vyhrabává rozsáhlou síť dlouhých chodeb a přebytečnou hlínu vyhrnuje na povrch. Takto vznikají ony známe krtince, které se často objevují v zahradách, na loukách i na polích. Krtčí chodba je vlastně jakousi pastí na lapání kořisti. Krtek několikrát denně své podzemní bludiště prochází, stěny chodeb stále uhlazuje a přitom požírá vše, co do chodby spadlo. Na odpočinek nemá krtek obecný téměř čas, neboť denně spotřebuje až třikrát více potravy, než sám váží.
Zahrádkáři krtky obecné nemají rádi, protože jim při honbě za potravou podrývají kořínky vysázené zeleniny. Přesto jsou krtci obecní pro zemědělství užiteční, poněvadž hubí požírají mnoho škodlivého hmyzu.
Suchou travou vystlaný pelíšek mívá krtek obecný pod největší krtinou, v hloubce 30 až 60 centimetrů.
Každý krtek má své vlastní teritorium a setkávají se jen na krátkou dobu v době páření, které probíhá od března do května. Po asi 3 týdnech březosti vrhá samice 4 až 5 holých a nevidomých mláďat. Po asi 3 týdnech se jim otvírají oči a po zhruba měsíci je samice přestává kojit. O týden později se začínají mláďata samostatně živit. Mláďata vrhá samice zpravidla dvakrát ročně.
Další články:
Kontryhel obecný je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem a přízemní listovou růžicí.
2917 metrů vysoká hora Olymp v Řecku hostila podle mytologie řecká božstva.
Bělostně čistými písčitými plážemi se pyšnící ostrov Mauricius se nachází uprostřed Indického oceánu.
Rohovník obecný roste ve východním Středomoří.
Diamantové hory v KLDR se nachází při pobřeží Japonského moře.
Rejsek obecný je aktivní během celého roku.
Mostka neboli Mostná hora Litoměřice se tyčí nad městem.
Vřes obecný je 30 až 60 centimetrů vysoký.
Ostrov Gozo sousedí s Maltou.
Řecký ostrov Ithaka leží v Jónském moři.
Dřišťál obecný je hojný v křovinách, na světlých místech v lesích či při jejich okrajích.
Středočeská hora Velký Blaník byla v minulých dobách cílem tradičních poutí.
Křížová chodba vede kolem atria.
Krtek obecný je menší, černý hmyzožravec, který žije na polích, loukách, v parcích a zahradách.