Maliník obecný
Maliník obecný (Rubus idaeus Linné). Autor obrázku: Franz Eugen Köhler, Köhler's Medizinal-Pflanzen, 1897.
Maliník obecný, nazývaný někdy také ostružiník maliník, je 1 až 2 metry vysoký keř se vzpřímenými, obloukovitě prohnutými výhony. Letorosty jsou zahnutě převislé, žlutohnědé, podélné rýhované, starší větévky hnědé. Pupeny jsou střídavé, kuželovité a špičaté, světle hnědé a mají obrvené obalné šupiny. Listy jsou střídavě postavené, lichozpeřené, složené z 3 až 5 vejčitých, nepravidelně pilovitých, na rubu bělavě plstnatých, na líci jasně zelených lístků. Koncové lístky jsou dlouze stopkaté, řapík a nervy listů ostnitě chloupkaté.
Maliník obecný kvete v červnu. Oboupohlavné květy mají plstnaté stopky a skládají konečné a úžlabní hrozny. Složením se květy maliníku obecného podobají květům ostružiníku obecného, jsou však menší a bílé. Plody tvoří drobné červené peckovičky, sdružené na společném lůžku v malinu, plodenství, které se po dozrání peckoviček od kuželovitého lůžka snadno odděluje. Podle doby rozkvětu maliníku obecného dozrávají maliny v červenci až v srpnu, jsou vonné a velmi chutné.
Maliník obecný roste přirozeně ve střední a v severní Evropě od nížin až vysoko do hor. Nejlépe prospívá na vzdušných, středně vlhkých, humusových půdách na okrajích lesů, ve světlinách porostů a na pasekách. Porosty maliníku obecného však nebývají takovou překážkou obnavy lesů, jako porosty ostružiníku obecného, protože se snáze vykopne.
Květy maliníku obecného poskytují pastvu včelám, maliny jsou hodnotnou potravinou.
Pro maliny se maliník obecný často pěstuje v zahradách.
Další články:
Kamenná Velká sfinga v Gíze patří k nejslavnějším historickým památkám světa.
Kostel svatého Jakuba Většího Praha patřil františkánskému řádu.
Střemchu obecnou najdeme téměř po celé Evropě.
Labuť velká má dlouhý, obloukovitě zahnutý krk.
Blankytně modře kvetoucí čekanka obecná roste na sušších loukách a při okrajích cest.
Sloanova velká zeď dosahuje délky přes 1 miliardu světelných let.
Želva kožatka velká umí plavat rychlostí až 30 km/h.
Kostel sv. Bartoloměje v obci Kondrac pochází z počátku 12. století.
Keřík vřes obecný bývá 30 až 60 centimetrů vysoký.
Malostranský kostel Panny Marie pod řetězem v Praze patřil johanitům.
Mech ploník obecný tvoří často velké polštářovité porosty.
Velká čínská zeď se táhne do délky přibližně 4800 kilometrů.
Kostel svatého Martina ve zdi se v minulosti stal prvním chrámem, kde se přijímalo pod obojí.
Maliník obecný je až 2 metry vysoký listnatý opadavý keř s prutovitými výhony, náležející do čeledi růžovité.