Moderní průmyslové zemědělství
Pro moderní průmyslové zemědělství je typické široké používání výkonných strojů, zde sklizeň obilí pomocí kmbajnu. Obrázek: Wikipedia, autor: Hinrich.
Aby bylo moderní průmyslové zemědělství schopno zásobovat potravinami velké supermarkety po celém světě, musí při práci v hospodářství používat nejmodernější technologie, které zajistí vysoké výnosy.
K polním pracem na rozlehlých lánech se používají výkonné stroje, traktory pole orají a poskytují potřebnou péči rostoucí úrodě, výkonné kombajny ji potom sklidí, jiné moderní stroje hnojí a zavlažují skleníky plné zeleniny, vinice i ovocné sady.
Dobytek a ostatní hospodářské zvířectvo se chová v rozlehlých halách, kde jsou chráněni před nepřízní počasí a je ho možné rychle vykrmit.
Díky intenzivnímu způsobu hospodaření dokáže moderní průmyslové zemědělství uživit 10 lidí z takové plochy půdy, která kdysi uživila pouze jednoho člověka.
V moderním průmyslovém zemědělství se široce využívají specializované zemědělské stroje. Ja jaře se pomocí pluhu rozorá půda a připraví se k zasetí. Pomocí řádkovacího secího stroje se do připravené půdy vysévá vyměřený počet zrn. Postřikovací stroj rozprašuje hnojivo a chemické prostředky, které zničí škodlivý hmyz, plísně a jiné choroby. Zralé obilí pak požne kombajn, který ho hned vymlátí a oddělí zrno od slámy. Nákladní auto pak zrno odvaze k dalšímu zpracování a specializované stroje seberou slámu a upraví ji do balíků.
Musíme si však uvědomit, že ne všichni farmáři mohou být tak produktivní. Ti, kteří mají políčka v kopcovité krajině, nemohou používat moderní výkonné stroje. Namísto toho využívají sílu zvířat nebo obdělávají půdu pomocí ručního nářadí. Zemědělci hospodařící v suchých oblastech se také musí spokojit s nižší úrodou nebo pěstovat takové plodiny, kterým suchá půda nevadí. A zemědělci v chudých oblastech, kteří si nemohou dovoli stroje a umělá hnojiva, jsou nuceni pracovat zastaralými metodami, které se za celá staletí nezměnily.
Další články:
Na počátku 19. století vyjela první parní železnice ve Velké Británii.
Venezuelský vodopád Salto Angel se řítí do hloubky více než 978 metrů.
Od Slunce druhá planeta Venuše je náš nejbližší vesmírný soused.
Anglický badatel William Harvey uskutečnil objev krevního oběhu člověka.
V močovém ústrojí vznikají močové kameny krystalickým usazováním látek.
Kontinent Jižní Amerika byl pojmenován podle mořeplavce Ameriga Vespucci.
Malajský ostrov Langkawi se nazývá klenotem Kedahu.
První člověk ve vesmíru byl kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin.
Objev inzulinu zachránil mnoho lidských životů.
Od Slunce pátá planeta Jupiter je největší planetou sluneční soustavy.
Několikastupňový vodopád Kuang Si v Laosu je malebné zákoutí indočínské přírody.
Antarktický Bouvetův ostrov objevil v roce 1739 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier.
Moderní průmyslové zemědělství dokáže díky použití specializovaných strojů zásobovat potravinami velké supermarkety po celém světě.