Mravenec lesní

Mravenec lesní (Formica rufa L.). Obrázek: Wikipedia, autor: M. Betley.

Mravenec lesní pronikl do obecného povědomí především velkými kupami ve tvaru Řípu, které si staví jako své hnízdo v jehličnatých lesích.

Matka mravence lesního je dlouhá 14 mm, dělnice 3 až 8 mm.

Čelo, temeno hlavy a celý zadeček dělnice mravence lesního je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď - ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu (hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Mravenec lesní je vybaven zakrnělým žihadlem s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a mnoho funkcí plnící kusadla, která slouží k obraně, transportu materiálu, porcování potravy apod.

Areál rozšíření mravence lesního zahrnuje Evropu s výjimkou Itálie a vnitrozemí severní Skandinávie, Kavkaz a směrem na východ zasahuje až po jezero Bajkal. U nás se vyskytuje téměř všude v lesích a na jejich okrajích. Některé kupy jsou vysoké až 80 centimetrů a mohou je obývat až desítky tisíc dělnic.

Mravenec lesní mívá v hnízdě jednu až několik desítek matek. V červnu a červenci vznikají též pohlavní jedinci. Samci jsou zde podobně jako u včel haploidní a vznikají z neoplozených vajíček (partenogeneticky). Také statné dělnice (obdoba "trubčic" ve včelstvu) bývají matkami části samců v kolonii. Z oplozených vajíček vznikají samičky, ať už matky nebo biologicky a hormonálně podvyživené dělnice. V létě dochází k rojení pohlavních jedinců, kteří hromadně vzlétají do výše a ve vzduchu se páří. Dvojice padají k zemi, samci hynou a samice ztrácejí křídla. Sperma uchovávané v semenné schránce vystačí samici po celý život. Okřídlená matka vyhledává úkryt, vyhloubí si nejčastěji v pařízku či kořenu v zemi komůrku a tam přezimuje. Na jaře začne klást a v té době jí začnou enzymy rozkládat mohutnou křídelní svalovinu a tukové těleso. Z tohoto zdroje čerpá matka výživu pro funkci vaječníků i pro larvy. Klade 10 i více vajíček, ošetřuje je a larvy krmí sekretem hltanové žlázy. Když není dostatek potravy, zabíjí a rozmělňuje najmladší larvy a krmí jimi starší. Larvy se před kuklením zapřádají v kokony (známá "mravenčí vajíčka"), kterých má matka poprvé asi 5 až 6 a vychovává z nich první drobné dělnice. Ty pak přinášejí matce potravu. Jindy může matka vniknout do osiřelé kolonie podrodu Serviformica a využít péče jejich dělnic k rychlejšímu rozvoji. Dělnice také sbírají oplozené samičky svého druhu a odvlékají je di hnízda, takže v jednom velkém hnízdě bývá několik desítek až stovek matek. Dělnice i matka žijí řadu let (matka před 10 let, dělnice 4 až 5 let).

Potravou mravence lesního jsou především sladké šťávy rostlinného (nektar, mízotok) a živočišného (medovice mšic a červců) původu. Jinak se živí i semeny a v době krmení plodu převážně masitou potravou - v této době mravenci loví různé bezobratlé včetně lesních škůdců, ale požírají i dosažitelná malá mláďata obratlovců a zdechliny.

Další články:

Kožatka velká byla zařazena mezi zranitelné druhy.

Ostrov Ascension je situován uprostřed vod Atlantiku.

Velká sfinga v Gíze zažila během dějin celou řadu mnohdy i překvapivých zvratů.

Hořící město Centralia v Pensylvánii hoří již více než padesát let.

Pestrokrovečník mravenčí je v lesních kulturách užitečný.

Středomořský ostrov Malta zaujímá své místo v dějinách.

Jak přišla Velká sfinga v Egyptě o svůj nos a kdy k tomu došlo.

Velká čínská zeď se táhne do délky 4800 kilometrů.

Ostrov Ithaka je znám již z Odyssey.

Skalní město Petra v Jordánsku obklopují neprostupné hory.

Starověká římská města měla pravoúhle se protínající síť ulic.