Nahožábří plži patří mezi nejpestrobarevnější mořské živočichy. Je jich známo více než 3000 druhů. Dospělí jedinci některých druhů jsou tak drobní, že mohou prolézat mezi zrnky písku, kde se často živí planktonem. Jiní naopak dorůstají do hmotnosti až jednoho kilogramu. Je pozoruhodné, že některé nejpestřeji zbarvené druhy žijí v temných hlubinách, kde jejich nápadné zbarvení nemůže být vidět.
Většina ryb míjí nahožábré plže bez povšimnutí, jejich pestré barvy pravděpodobně signalizují, že by si na nich nikdo nepochutnal.
Některé druhy nahožábrých plžů se živí drobnými planktonními medúzkami. Žahavé buňky medúz zabíjejí drobné mořské živočichy, nahožábrým plžům však neublíží - právě naopak. Nahožábří plži buňky konzumují, a ty se v jejich tělech soustřeďují na konci hřbetních přívěsků a chrání je před útoky nepřátel.
Nahožábří plži nedýchají pravými žábrami, ale hřbetními přívěsky. Za své pestré zbarvení často vděčí barvám získaným z potravy, červené z mořských hub a modré z medůz.
Další články:
Grafit bývá obsažen v různých horninách.
Rakouský čert Krampus se mění v lidskou bytost.
Cukrovka a černá káva do množství tří šálků vypitých denně.
Ježura australská se živí hmyzem.
Umění starověkého Egypta plnilo kulturní, náboženské a dynastické funkce.
Šípky vznikají ze stonkových orgánů a báze květů.
Barvoslepost a genetika spolu souvisí, druh poruchy lze testovat pomocí Ishiharova testu.
Tropická cyklona vzniká v subtropické oblasti.
Jakub Jan Ryba má mohylu pod vrchem Štěrbina.
Stonehenge vznikl v několika stavebních fázích.
Nahožábří plži signalizují svými pestrými barvami, že by si na nich nikdo příliš nepochutnal.