Netradiční vánoční zvyky
S netradičními vánočními zvyky se můžeme setkat v Grónsku, ve Švédsku i třeba na jihu Afriky. Zatímco tradiční české pojetí Vánoc narušuje maximálně dnes takřka všudypřítomný Santa Claus, nad některými jinými netradičními vánočními zvyky a tradicemi bychom se nestačili divit. Podívejme se na některé z nich blíže.
V Rakousku je živá tradice čerta Krampuse.
Na Ukrajině má Štědrý večer několik unikátních tradic. Při zdobení vánočního stromku jej místní krášlí také umělým pavoukem a pavučinou. Tento vánoční zvyk má do domu přinášet štěstí a váže se k pověsti o chudé ženě, která si nemohla dovolit koupit vánoční ozdoby. Pomohl jí pavouk, který stromek do rána pokryl pavučinami.
Když už je na Ukrajině stromek ozdobený včetně pavouka a pavučiny a rodina usedne ke štědrovečerní tabuli, hlava rodiny začne před jídlem kusy večeře házet po místnosti. Odhazuje se především takzvaný lokoš, tedy pokrm připravovaný z chleba, vody a máku, který se má přichytit na strop. Tento podivný zvyk považují Ukrajinci za prostředek, který jim pomůže dostat požehnání. Tato tradice je rozšířená také na části Slovenska.
V Rakousku má čert Krampus daleko hrozivější podobu, než ten český.
Tradiční norské vánoční jídlo Smalahove je solená vyuzená ovčí hlava. Toto štědrovečerní jídlo, původně určené pro chudé Nory, se začíná jíst od oka, pokračuje se uchem a zbytek ovčí hlavy je sněden zepředu dozadu. Jazyk a oči jsou považovány za pochoutku. Pokrm Smalahove se v současnosti stal vyhledávaným turisty jako extrémní gastronomický zážitek.
Caga Tió neboli kálející poleno mají v mnoha španělských domácnostech. Je to duté poleno s malovaným obličejem či čepicí, které rodina několik týdnů "krmí" nejrůznějšími sladkostmi, aby se nakonec "vykálelo" o Štědrém večeru. Poslední musí z polena vypadnout slaneček nebo česnek, aby děti věděly, že se už Cago Tió vyprázdnilo.
Koza je již několik století ve Skandinávii symbolem Vánoc a v minulosti nosila dokonce na Štědrý večer dárky. Švédské město Gävle se proto v roce 1966 rozhodlo na její počest postavit ze slámy obří sochu kozy. Ovšem slaměná koza podlehla řádění vandala, který ji zapálil. Tradice se ujala a další rok slaměná koza vydržela. Ovšem již o rok později slaměná socha opět vzplanula. A začal tak každoroční boj, zda se sochu podaří ochránit, nebo zapálit. Slaměnou kozu nejprve chránil plot, v dalších letech hlídky, koza je natírána nehořlavými látkami a v posledních letech také střežena kamerami.
Další články:
Netradiční české vánoční zvyky které dnes již dodržuje jen málokdo.
Umění starověkého Egypta plnilo kulturní, náboženské a dynastické funkce.
Kníže Václav má místo v symbolice české státnosti.
Egejská kultura se rozvinula ve Středomoří.
Ježura australská se živí hmyzem.
Koňský kaštan není příbuzný kaštanovníku setého.
Cukrovka a černá káva do množství tří šálků vypitých denně.
Bioluminiscence se vyskytuje především u mořských organismů.
Chalkopyrit se nejčastěji vyskytuje zrnitý nebo celistvý.
Šípky vznikají ze stonkových orgánů a báze květů.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v blízkosti velkých pyramid v Gíze.
Netradiční vánoční zvyky a tradice nabývají na různých místech světa různé barvité a mnohdy i překvapivé podoby.