A svět se točí dál

Parejnok elektrický

Parejnok elektrický
Parejnok elektrický (Torpedo marmorata). Obrázek: Wikipedia, autor: Philippe Guillaume.

Hlavním znakem skupiny parejnoků elektrických je vyvinutý párový elektrický orgán. Žije jich 15 druhů především v teplejších mořích a nejznámějším z nich je parejnok elektrický, který se vyskytuje ve Středozemním moři a při březích Atlantického oceánu od jižního cípu Afriky po Biskajský záliv.

Parejnok elektrický bývá až 150 centimetrů dlouhý a váží až 30 kilogramů. Vyznačuje se silně zploštělým, diskovitým tělem pokrytým hladkou kůži bez šupin. Horní strana těla parejnoka elektrického je zbarvena tmavě hnědě se světlými skvrnami, spodní stranu je pak krémově bílá.

Parejnok elektrický bývá aktivní především v noci a za soumraku, přes den leží částečně zahrabán u dna.


Další články:

Jestřába lesního nalézáme v Eurasii, Severní Americe a severozápadní Africe.

S velkou sfingou v Gíze se pojí pověst nejslavnější historické památky světa.

Jezevec lesní má dobře vyvinutou schopnost hrabání.

Paúhoř elektrický je jedna z největších jihoamerických sladkovodních ryb.

Dnes již vyhubená alka velká kdysi žila v severní části Atlantského oceánu.

Mravenec lesní je rozšířen na části Eurasie.

Netopýr velký má rozpětí kolem 37 centimetrů.

Indické monzuny přicházejí podle pravidelného kalendáře.

Hora Velký Blaník se pojí s dávnými tradicemi.

Africká želva ostruhatá žije v suchých stepích a polopouštích.

Labuť velká hnízdí pravidelně na území Česka.

Největší mořská želva na světě je kožatka velká vážící běžně 450 kilogramů.

A svět se točí dál

Parejnok elektrický má schopnost vytvářet elektrický proud, který využívá pro soji obranu i při lovu.

A svět se točí dál.