Páteříček žlutý
Vzlétající páteříček žlutý (Rhagonycha fulva). Obrázek: Wikipedia, autor: Umberto Salvagnin.
Páteříček žlutý je 7 až 10 mm velký brouk žlutočerveného zbarvení, pouze tykadla (s výjimkou prvého článku) a konec krovek jsou načernalé. Krovky jsou kožovitě zrnité, měkké, od ramenního hrbolku dozadu rozšířené. Na čele mezi kořeny tykadel není vyvýšeného hrbolku, čímž se liší od příbuzného Cantharis livida.
Páteříček žlutý se objevuje v pozdním létě ve velkém množství na kvetoucích mrkvovitých (okoličnatých) rostlinách. Brouci jsou draví a živí se malým hmyzem. Larvy také požírají drobný hmyz, přezimovávají a dospívají na jaře.
Páteříček žlutý žije na rozlehlých travnatých plochách, až do nadmořské výšky 1000 metrů.
Další články:
Brouk páteříček modravý dorůstá do délky 10 až 14 milimetrů.
Labuť velká má dlouhý, obloukovitě zahnutý krk.
Slané jezero hromadí sůl z podzemních vrstev.
Svobodný přístav se svobodnou zónou.
Kostel Panny Marie pod řetězem stojí v Praze na Malé Straně.
Islandské jezero Mývatn se hemží záplavou komárů.
Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele Kurdějov obklopuje několik dalších staveb.
Řecký přístav Pireus se rozkládá na pobřeží Sarónského zálivu.
V posledních letech Aralské jezero vysychá a voda se z něj vytrácí.
Pražský kostel svatého Martina ve zdi byl místem, kde se ve středověku přijímlo pod obojí.
Délka velké čínské zdi dosahuje na hranicích historického území Číny přibližně 4800 kilometrů.
Jezero Tunis bylo uměle vytvořeno během 9. století.
Silueta velké sfingy v Gíze doplňuje panorama pyramid, se kterými patří k nejslavnějším historickým památkám světa.
Páteříček žlutý je velmi hojný druh lučního brouka z čeledi páteříčkovití.