Přesličník obecný
Přesličník obecný (Casuarina equisetifolia). Obrázek: Wikipedia, autor: Ethel Aardvark.
Přesličník obecný je vždyzelený listnatý strom dorůstající výšky až 24 metry, který roste na plážích a v narušených lesích za plážemi, většinou na písku, v tropické části Austrálie, jižní Asie a ostrovech v Tichém a Indickém oceánu.
Přesličník obecný má místo listů zdánlivě jehlice, jsou to však větévky, na kterých v přeslenech vyrůstají drobné listy. Nemá žádné jasně viditelné květy a jejich semena se vyvíjejí v šišticích, což jsou vlastně husté shluky malých zdřevěnělých listenů, které se po dozrání odlupují, aby uvolnily drobné okřídlené plody.
Kořeny se spojují s aktinobakterií z rodu Frankia, která dokáže vázat dusík ze vzduchu.
V tropech se přesličník obecný pěstuje jako zdroj palivového a stavebního dřeva i jako ochrana proti erozi.
Další články:
Obří vážky ovládly v prvohorách vzduch.
První chrám, ve kterém se přijímalo pod obojí, kostel svatého Martina ve zdi užívá dnes Českobratrská církev evangelická.
Člunozobec africký je na první pohled nápadný svým velkým a širokým zobákem.
Ve velkých polštářích rostoucí mech ploník obecný patří na území ČR mezi běžnější mechy.
Bylina barborka obecná zdobí svými květy břehy potoků i struh.
Silně suchomilný vřes obecný dokáže růst i na stanovištích s chudým, nepříliš výživným substrátem.
Marabu africký je charakteristický růžovým vakem na holém krku.
Stálezelený rohovník obecný se rozšířil po celém Středozemí.
Barokně přestavěný kostel svatého Jakuba Většího Praha patřil františkánskému řádu.
Čínská obří měděná mince s otvorem uprostřed má v průměru 24 metrů.
Původně raně gotický kostel Panny Marie pod řetězem v Praze.
Stavba mozku člověka umožňuje jeho funkci.
Na jihu Floridy je přesličník obecný nazýván také australská borovice.