Ptakopysk podivný

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus). Obrázek: Wikipedia, autor: John Gould (1804-1881).

Ptakopysk podivný je jediným zástupcem čeledi ptakopyskovitých (Ornithorhynchidae). Je asi 75 centimetrů dlouhý a celé tělo včetně plochého ocasu má pokryté hustou hnědavou srstí. Prsty má spojené plovací blanou, což ukazuje na jeho přizpůsobení k životu ve vodě. Osidluje vodní toky v divokých krajinách východní Austrálie a v Tasmánii. V březích řek, potoků a jezer si vyhrabává silnými drápy noru, kterou používá k odchovu mláďat i k dennímu úkrytu.

Na ptakopyskovi podivném je nejpodivnější hlava. Místo čelistí se zuby má široký rohovitý zobák kachního tvaru. Okraje zobáku mají rohovité lišty. Při lovu potravy se ptakopysk potápí na asi minutu pod vodu a podobně jako kachny vyčvachtává z bahna různé drobné živočichy.

Pár ptakopysků obývá společnou noru. V období rozmnožování si však samice pro sebe vyhrabe novou noru a na jejím konci vyhloubí prostornou komůrku. Zde vypustí z kloaky 2 bílá kulovitá vajíčka, a po dobu 7 až 10 dnů je zahřívá. Když mláďata prorazí kožovitou skořápku a vylezou z vajíčka, živí se mateřským mlékem. Na břiše samice jsou 2 mléčná políčka, ze kterých prýští kapky hustého mléka. Mláďata mléko jen olizují, protože ptakořitní nemají vyvinuty mléčné bradavky ani pysky, kterými by mohli mléko sát. Po asi 11 týdnech se mláďatům otevírají oči a teprve po 4 měsících se pod dozorem samice odvažují do vody.

Samci ptakopyska podivného mají na patách zadních nohou duté "ostruhy", které jsou naplněné jedovatým výměškem.

Metabolismus ptakopyska podivného je v porovnání s ostatními savci pozoruhodně nízký, jeho průměrná tělesná teplota se pohybuje okolo 32 °C.

Další články:

Kalifornský most Golden Gate v San Franciscu je silně dopravně vytížen.

Velká sfinga v Gíze zažila během dějin celou řadu mnohdy i překvapivých zvratů.

Medovicový lesní med se včelami připravuje z medovice.

Největší poušť světa je Sahara na severu Afriky.

Mangoldový koláč na sýrové směsi.

Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.

Velká čínská zeď se táhne do délky 4800 kilometrů.

Kožatka velká byla zařazena mezi zranitelné druhy.

Přírodní Rotavské varhany jsou vysoké čedičové hranoly.