Až jeden metr veliký rohatec žlutý roste na holých kamenitých pobřežích Středozemního moře a Atlantického oceánu severním směrem až po Norsko, kde tvoří svými žlutými květy barevně nápadnou součást flóry těchto míst. Roste často ve společnosti katránu přímořského a hadince obecného, se kterými vytváří v létě žluto-bílo-modré barevné zpestření.
Střídavé, zpeřené, voskovité listy rohatce žlutého, z nichž nižší pokrývají stříbřité chloupky, napomáhají rostlině během letního období sucha uchovávat vodu. Stonek rohatce žlutého roní při poranění nažloutlou latexovou tekutinu. Kvete od dubna do září žlutými květy, velikými 6 až 9 centimetrů. Plodem je podlouhlá tobolka obsahující drobná semena, která se z tobolek uvolňují až před klíčením.
Rohatec žlutý je dvouletka nebo krátkodobá trvalka, jejíž šedavé listové růžice přetrvávají přes zimi do dalšího vegetačního období.
Další články:
Naučná stezka Světem horských luk se vine v délce dvanácti kilometrů.
Aromatické koření šafrán se do Evropy dostalo během desátého století.
Na travnatých plochách žijící páteříček žlutý má žlutočervené zbarvení.
Slunci vzdálenější čtyři planety sluneční soustavy tvoří plyn a tekutiny tekutého jádra.
Dávný vznik planety Země vytvořil náš dnešní domov.
Hojní obyvatelé planety Země přesáhli počet sedmi miliard.
14 kilometrů dlouhá Medvědí stezka na Šumavě prochází oblastí roztodivných skal a nedotčené přírody.
Zážitková stezka v korunách stromů Lipno nad Vltavou na Šumavě.
U nás nepříliš hojná bublinatka obecná je hmyzožravá vodní rostlina.
Peckovice střemcha obecná je vysoký keř.
Bylina barborka obecná dorůstá do 30 až 90 centimetrů výšky.
V létě čekanka obecná tvoří nápadnou ozdobu sušších luk.
Rohatec žlutý roste na písčitých a kamenitých pláních, někdy i na útesech, dále ve vnitrozemí se s ním můžeme setkat v narušovaných lokalitách.