Šípky
Šípky mají protáhlý až kulovitý tvar, nejčastěji mají červenou, červenooranžovou nebo až černofialovou barvu.
V rostlinné říši představují šípky zvláštní jev, jsou to nepravé plody, vzniklé ze stonkových orgánů a báze květů, nesoucí na temeni kališní a korunní lístky. Vlastními plody jsou drobné chloupkaté nažky, vyrůstající na dně a po stěnách šípku, které znepříjemňují zpracování šípků na zavařeniny a protlaky.
Z šípků se dají vytvářet hezké přírodní náhrdelníky.
Na velkých květech lze pozorovat rozmanité druhy hmyzu a šípky zase chutnají mnohým zvířatům.
Šípek je až 3 metry vysoký keř nebo i delší poléhavá liána s obloukovitě sehnutými větvemi s mnoha hákovitými ostny, rostoucí obvykle na okrajích lesů, mezích, pastvinách apod. Listy jsou složené z 5 až 7 podlouhle oválných lístků. 4 až 5 cm velké, jemně vonící květy kvetou v chudokvětých chocholících během měsíců června a července.
Šípky růží z okruhu růže šípkové nacházejí využití jako potravina a léčivo.
Další články:
Ježura australská se živí hmyzem.
Jezero Mývatn se nachází na severovýchodě Islandu.
Kníže Václav má místo v symbolice české státnosti.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v blízkosti velkých pyramid v Gíze.
Anglický plnokrevník je určený především pro dostihy.
Bioluminiscence se vyskytuje především u mořských organismů.
Hrad Windsor hraje důležitou roli v anglické historii.
Chalkopyrit se nejčastěji vyskytuje zrnitý nebo celistvý.
Egejská kultura se rozvinula ve Středomoří.
Koňský kaštan není příbuzný kaštanovníku setého.
Z chloupků, které šípky uvnitř obsahují, se kdysi připravoval tzv. drbací prášek, protože pokud se chloupky dostanou na jemná místa pokožky, způsobují svědění.