Slapové jevy jsou dobře známé každém, kdo žije na pobřeží moře nebo jej navštívil a pozoroval pravidelné kolísání výšky vodní hladiny. Dvakrát za den se hladina oceánu zvýší a klesne, na některých místech na světě i více než o čtyři metry. Každý den se tento příliv a odliv opozdí o přibližně padesát minut. Jaké síly stojí za tímto kolísáním hladiny oceánů? Může za něj gravitační působení Měsíce.
Měsíc obíhá kolem Země a obě tato vesmírná tělesa na sebe navzájem působí svou gravitací. Země stále přitahuje Měsíc, a Měsíc Zemi.
Protože tvrdá koule Země má tužší konzistenci, než voda, která je tekutá, formuje gravitace Měsíce oceány snáze než pevninu. Výsledkem je vzdutí vod jednak na straně přivrácené k Měsíci, jednak na straně odvrácené. Jak se Země otáčí, zažije pobřeží behem 24 hodin 50 minut dvakrát příliv a odliv. Tato doba je delší než 24 hodin proto, že Měsíc sám se na své oběžné dráze pohybuje.
V zátokách a ústích řek bývá slapový proud větší než na jiných místech, protože voda je vháněna do úzkých kanálů.
Další články:
Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Dračí hory v jižní Africe se tyčí do výšky až 3500 m.n.m.
Lesní medovicový med včel.
Státní hrad Kunětická hora je chráněn jako kulturní památka ČR.
Hora Velký Blaník vstoupila do legend a pověstí.
Malostranský kostel Panny Marie pod řetězem v Praze patřil johanitům.
V příznivých letech prosperuje myšice lesní především při suchém a teplém počasí.
Kostel svatého Martina ve zdi se v minulosti stal prvním chrámem, kde se přijímalo pod obojí.
Kostel sv. Bartoloměje v obci Kondrac pochází z počátku 12. století.
Blankytně modře kvetoucí čekanka obecná roste na sušších loukách a při okrajích cest.
Kostel svatého Jakuba Většího Praha patřil františkánskému řádu.
Střemcha obecná roste téměř po celé Evropě.
Lesní jmelí bílé má křehké stonky.
Slapové jevy jsou projevy diferencovaného působení gravitačních sil, projevující se v hydrosféře, atmosféře, ionosféře a litosféře planety Země.
V užším slova smyslu představují slapové jevy zvyšování a snižování hladiny moře v důsledku působení slapových sil. Zvyšování hladiny se označuje jako příliv, snižování jako odliv, souhrnně se mluví o dmutí mořské hladiny.