Srnec obecný
Srnec obecný (Capreolus capreolus). Obrázek: Wikipedia, autor: Sylvouille at French Wikipedia.
V téměř každém českém lese se můžeme setkat s nejhojnějším zástupcem naší parohaté zvěře - se srncem obecným. Často se dokonce stává, že srnčí zvěř opouští ochranný kryt lesa nebo křovin a stává se polní zvěří. S touto změnou životního prostředí však dochází i ke změně ve způsobu života srnce obecného. V lese žijí srnci většinou osamoceně, ale v polích můžeme vidět stáda až o 100 jedincích. V podstatě se jedná o vzájemnou kolektivní ochranu. Na otevřených polích může více jedinců snadněji postřehnout hrozící nebezpečí.
Srnec obecný žije prakticky v celé Evropě, ve velkém počtu chybí pouze na severu Skandinávie, zasahuje také až k pobřeží Kaspického moře a na území Malé Asie. V České republice se jedná o nejhojnějšího sudokopytníka.
Srnec obecný váží přibližně 15 až 30 kilogramů, v kohoutku měří 70 až 80 centimetrů a dlouhý je něco málo přes 1 metr. Krátká letní srst je červenorezavá a na zimu je nahrazena srstí delší a téměř šedou. Kolem řitního otvoru je v létě i v zimě bělavá skvrna zvaná obřitek. Paroží srnců obecných je jednoduché, nepříliš vysoké a zpravidla na něm vidíme jen 3 špičky, tzv. výsady. Podle počtu výsad myslivci srnce pojmenovávají - pokud srnci vyrůstá parůžek jen v podobě špice, říká se mu špičák. Pokud je parůžek rozvětven ve dvě výsady, pak je to vidlák. Jsou-li na každém parůžku 3 výsady, je to šesterák. Osmeráci a desateráci jsou už mezi srnci vzácní.
Říje srnce obecného probíhají během 3 až 4 týdnů od poloviny července do poloviny srpna. Na rozdíl od jelenů a daňků probíhá říje srnce obecného bez bouřlivých projevů nebo soubojů a srnčí zvěř si ani nevyhledává říjiště. Březost srn trvá 42 týdny a 1 nebo 2 mláďata se rodí od května do poloviny června.
Srnec obecný se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti.
Jedná se o relativně plaché zvíře. Při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.
Ve volné přírodě se dožívá srnec maximálně 10 let, v zajetí může žít i 15 let.
Další články:
Pod zemí žijící krtek obecný se živí hmyzem.
Kladivouš africký si staví největší zastřešená hnízda ze všech ptáků.
Sleď obecný je známý také pod názvem herynek.
Na zámek Jezeří shlíží svět minulosti i svět současný.
Barokní zámek Mnichovo Hradiště je ve své dnešní podobě výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století.
Malý hlodavec rejsek obecný obývá lesy od nížin až po vysokohorské oblasti.
Zámek Lednice, stojící na břehu řeky Dyje, patří mezi romantické památky České republiky.
Na zámek Zbraslav navazuje park.
Pro vřes obecný je typická výška 30 až 60 centimetrů.
Zámek Březnice je dnes přístupný veřejnosti.
Kontryhel obecný je souborný název pro několik druhů.
Brodivý marabu africký žije v Africe společenským způsobem života.
Srnec obecný je hojně rozšířený sudokopytník z čeledi jelenovití. Žije v lesích, za soumraku, kdy je nejaktivnější, velmi často navštěvuje zemědělskou krajinu a často proniká až na okraje měst. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.