Stres
Stres. Obrázek: Wikipedia, autor: LaurMG.
Napjaté nervy, bolesti hlavy, agresivní chování, to jsou některé ze známek napětí. Stres se stal nedílnou součástí dnešní doby. Stresové faktory se zvyšují. Vědci tvrdí, že v západních civilizacích není nikdo, kdo by stresem nebyl ovlivněn.
Člověk nikdy neví, kdy se následky stresu projeví a jak. Stačí jen málo a nepřiměřená reakce způsobená trvajícím napětím překvapí nejen okolí, ale i nás. Třeba na silnici, kde stále nemůžete předjet. Reakce může být nepřiměřená, náhlá a s tragickými následky. V lepším případě prostě v dopravní zácpě někomu vynadáte. Nebo zůstanete navenek klidní, uvnitř vám však chronické napětí ničí tepny a imunitní systém a připravuje půdu pro rakovinu či srdeční infarkt.
Stresové faktory se v posledních desetiletích postupně zvyšují. S tím souvisí růst nemocnosti, vyplácení pojistných dávek, a především pokles pracovní výkonnosti. Není divu, že ve vyspělých zemích se stres stal středem zájmu manažerů i lékařských expertů.
Je ironií, že stres vzniká právě proto, že se tělo snaží žít v souladu a harmonii s okolním prostředím. Denně se musí vyrovnávat s výkyvy, počínaje změnou teplot až k nejrůznějším typům ohrožení a dalším vlivům. Pro názornost si představme, že hrozbou je lidožravý tygr, váš šéf nebo váš partner, který si našel zajímavější objekt, než jste vy. Pozoruhodné je, že tělo reaguje ve všech případech stejně.
Stresový nebo stimulující faktor bude zaregistrován v hypotalamu, kontrolním centru mozku. To aktivuje nedledvinky, které dodají stresové hormony - adrenalin, noradrelin a kortizol - do krevního oběhu. Tyto hormony spustí fyziologickou reakci. Měla by to být reakce, která člověku umožní co nejlépe se vyrovnat se stresem. Tělo se rozhodne buď bojovat, nebo od problému utéci. Zásoby glukózy v játrech se uvolní a přesouvají se do svalových buněk. Srdce buší rychleji a dodává tělu více okysličené krve. Krevní cévy zásobující kyslíkem svaly a mozek se rozšiřují, zatímco ostatní se zužují. Tak je zajištěn přísun kyslíku do těch částí těla, které je v případě ohrožení nejvíce potřebují.
Zvýšená hladina kortizolu způsobí v těle chemické změny. Proteiny a tuky se rychle rozkládají na potřebné cukry, aby se pokryla zvýšená energetická spotřeba. Po zvládnutí stresu tělesná aktivita klesá a vrací se do normálního stavu.
Tento způsob, jak se vyrovnat se stresem, byl kdysi v dávných dobách objeven a uplatňován v takových situacích, jako je napadení šelmou nebo nepřátelským bojovníkem. Tělo však reaguje podobně i na daleko subtilnější stresové faktory, například na nepříjemný dopis nebo dopravní zácpu. Navenek se reakce většinou neprojeví, avšak tělo je dlouhodobě ve stavu stresu, čímž se zvyšuje riziko onemocnění i nehod.
Představme si stres jako vodu, která postupně nalňuje džbán. Stresovým momentem může být i prostý fakt, že ráno musíte vstát v době, kdy by tělo ještě spalo a jít do práce. Stres naplňuje džbán po kapkách, ale někdy i proudem, například pokud ztratíte zaměstnání a nezískáte v brzké době jiné nebo vám zemře někdo blízký. Pokud se nacházíte v situaci, kdy je džbán téměř plný, stačí pak kapka - a džbán přeteče. Následky stresu se projeví úpornými bolestmi hlavy, zad, nespavostí. Pokud stres pokračuje, mohou se dostavit vážné zdravotní problémy. Velké množství stresového hormonu kortizol působí na organismus jako pomalý jed. Ve čtyřicátých letech prokázaly laboratorní výzkumy na myších, že kortizolové injekce vedou k vysokému krevnímu tlaku, arteroskleróze, žaludečním vředům a artritidě. Nadbytek kortizolu vedl rovněž k úbytku neuronů v té části mozku, která je důležitá pro učení a paměť.
Ukazuje se, že nadbytek kortizolu ničí i imunitní systém. Lidé soustavně podléhající stresu jsou náchylnější k rýmám, chřipkám a dalším respiračním chorobám než zbytek populace. Potvrdilo se rovněž, že stresové faktory snižují obranné látky ve slinách, které jsou vlastně první obrannou linií organismu proti bakteriím a virům.
Špatné bydlení, nezaměstnanost a nedostatek finančních prostředků představují stejné rizikové faktory jako náhlé změny v sociálně ekonomickém postavení či stresy v zaměstnání. Výsledkem rostoucího chronického stresu je růst počtu onemocnění cukrovkou, srdečními chorobami, ale také obezity a předčasných úmrtí. Zdá se, že stres je rozhodujícím činitelem ovlivňujícím v dnešní době zdravotní stav světové populace.
Nejčastějším faktorem, který v dnešní době vyvolává stres, je zaměstnání. Podle průzkumů je hlavním problémem nejistota - snižování stavu zaměstnanců a krátkodobé smlouvy - a stále se zvyšující tlak na pracovní výkon.
Mít celoživotní zaměstnání je dnes poměrně výjimečné. Zatímco dříve postihovaly rozmanité formy optimalizace počtu zaměstnanců zejména dělnické profese a v určité formě i takzvané bílé límečky (učitele, lékaře a státní zaměstnance), dnes se tento problém přesouvá mezi manažery. Se zeštíhlováním společností jsou ohrožena i jejich místa. Jedenačtyřicet procent manažerů si bere práci domů a pracuje i během víkendů. Dvaaosmdesát procent dotázaných pracuje více než čtyřicet hodin týdně a většina prohlašuje, že je v neustálém časovém tlaku a nedovolí si onemocnět.
Ještě hůře než manažeři jsou na tom níže postavení zaměstnanci - asistenti, státní úředníci. Vykonávají příkazy shora, tvůrčí práce je minimální, pracovní doba přesně vymezená. Podle průzkumů v této skupině je pod trvalým stresujícím tlakem devadesát procent lidí, tedy horší situace než ve skupině manažerů nebo řídících pracovníků. Riziko srdečních infarktů je v této skupině dokonce vyšší, než ve skupině manažerů. Stresové situace vytvářejí rovněž poměry a vztahy na pracovišti, vztahy s bezprostředními nadřízenými a špatná komunikace. Významným faktorem pro vznik stresu je také pracovní prostředí - práce ve velkých halách, v hluku, ve znečištěném ovzduší, v klimatizovaných místnostech a dalších stresujících podmínkách.
Řada velkých společností již na tuto situaci reaguje. Některé nabízejí kurzy, jak si poradit se stresem, eventuálně pružnou pracovní dobu. Umožňuje zaměstnancům zorganizovat si práci co nejefektivněji tak, aby podali maximální pracovní výkon v době, která jim vyhovuje. Zároveň odpadá stres z nesplněných domácích povinností. Pružná pracovní doba se zatím zdá být v boji proti stresovým faktorům nejefektivnější.
Další články:
Deset bodů prevence stresu na pracovišti i mimo něj, aby stres otupil své ostří.
Africká volavka černá se brodí mělčinami a loví potravu.
Africký papoušek šedý se v přírodě dělí na tři plemena.
Český spisovatel Alois Jirásek byl také dramatik a politik.
Veslonohý pták volavka popelavá žije v Africe, Evropě a Asii.
Rezavě zbarvená liška obecná je středně velká šelma.
Americké hořící město Centralia v Pensylvánii.
I v Evropě rostoucí střemcha obecná tvoří peckovice vyrůstající v převislých mnohočetných hroznech.
Ze střední Číny pocházející javor šedý je středně velký strom.
Severoamerický javor cukrový na zimu opadává.
Léčivá bylina lékořice lysá má dlouhý, plazivý, dřevnatý oddenek.
V jordánské poušti stojí skalní město Petra v Jordánsku vytesané v pískovcových skalách.
Ozdoba luk čekanka obecná kvete blankytně modrými úbory.
Stres je fyziologická reakce, kterou lidské tělo reaguje na život ohrožující situace, jedná se o funkční stav živého organismu v situaci, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám. Stres dnes číhá obrazně řečeno za každým rohem, přiživuje se na nás a postupně vyčerpává tělo.