Stříhání ovcí
Ohňová země, ležící v nejjižnějším cípu Argentiny, je chladná, větrná a izolovaná od okolního světa. Když v lednu nastane léto, gaučové na koních začínají hnát stáda ovcí z pastvin do ovčínů. Leden je totiž časem stříhání.
Stříhání ovcí začíná v Patagonii během ledna.
Předkové dnešnívh patagonských gaučů byli kočovníci cválající ve stopách divokých koní, které chytali do lasa a krotili. Někdy se jim podařilo chytit i krávu. Maso snědli, kůži prodali a zmizeli do ještě odlehlejších míst. Získali tak pověst zlodějů dobytka, která se šířila celou Patagonií. To až do okamžiku, kdy je první statkáři začali najímat jako stálé pracovníky. Pokud nabídku nepřijali, čekala je tvrdá vojenská služba v pevnůstkách na poušti.
Kočovnický způsob života neopustili gaučové ani dnes. Jezdí od jednoho statku ke druhému v tradičním oblečení, které je symbolem jejich příslušnosti k jezdcům z pampy.
Obřad stříhání ovcí
Za slunného lednového rána patagonského léta začíná na velkostatku María Behety, vzdáleném dvacet kilometrů od nejbližšího města Rio Grande, stříhání ovcí. Celý měsíc trvá, než dvacítka střihačů ostříhá zdejších sedmatřicet tisíc ovcí. Obrovský přístřešek na stříhání měří sedm tisíc čtverečních metrů. Většina střihačů přijela na statek teprve večer před stříháním. Jsou mezi nimi Argentinci, Chilané, Uruguayci i Bolívijci. Není jim většinou ani třicet let. Způsob života, který vedou, však poznamenal jejich tváře vráskami. Mezi stříháním se povzbuzují čajem maté.
Dvacítce statných mužů nevadí hluk strojků na stříhání, bečení ovcí, ba ani nepříjemný, štiplavý zápach stříhané vlny. Nováčkům trvá ostříhání jedné ovce asi osmnáct minut, nejzkušenějším střihačům pouhé dvě minuty. Za den jeden střihač obvykle ostříhá asi sto šedesát ovcí. Rytmus práce je velmi intenzivní. I ti nejsilnější bývají na konci dne zcela vyčerpáni.
Uprostřed ovcí pracuje naháněč, který musí ovce nahnat ke střihačům.V přístřešku si muži opřou ovci o sebe a začíná doslova balet rukou s elektrickými střihacími strojky. Když práce skončí, je ovce holá. Malým tobogánem ji posílají k východu, kde ji zachytí veterinář. Každé zvíře dostane injekci proti parazitům a novou značku, navíc veterinář podá ovci vitaminový nápoj v kojenecké láhvi. Poté se ovce, která se ještě třese po přestálém zážitku, vrací na pastvinu.
Čtyři mladíci mezitím sbírají odstřižky vlny a házejí je na stůl, kde je další dva zbavují přilepených nečistot.
Další muž pracuje jako údržbář. Vždy po ostříhání deseti ovcí vyčistí hlavici střihacího strojku, nabrousí ho a naolejuje. Dva lisaři potom očištěnou vlnu zabalí a v balících se nákladními automobily odváží do přístavu.
Další články:
Klobouk panamák obdržel jméno podle země, kde se s ním začalo obchodovat.
Velká sfinga v Gíze se tyčí v blízkosti velkých pyramid.
Klíčení obohacuje potraviny, protože při svém krátkém růstu jsou klíčky schopny mnohonásobně navýšit množství obsažených látek.
Slunéčko východní je nepříjemný konkurent evropských slunéček a má nečekaného spojence.
Damascenská ocel má na povrchu typické černobílé žilkování.
Plíseň na potravinách se dokáže objevit nečekaně a nevítaně.
Proč vlci vyjí a co vytí vyjadřuje?
Pravorukost nebo levorukost spolupůsobí při vývoji mozku.
Ropné plošiny těží ropu z hlubin moře.
Hořící město Centralia v Pensylvánii pod kterým zuří rozsáhlý podzemní požár uhelných slojí.
Stříhání ovcí, střihači ani gaučové z Patagonie v dohledné době nezmizí.