A svět se točí dál

Troudnatec kopytovitý

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) je víceletá nejedlá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých.

Troudnatec kopytovitý
Vlastní houba troudnatce kopytovitého roste uvnitř stromu a venku na kmeni se vytváří plodnice.

Troudnatec kopytovitý je víceletá nejedlá dřevokazná houba. Lidově bývají podobné houby označovány jako choroše. Na rozdíl od jiných hub u nich leccos funguje jinak. Vlastní houba (podhoubí, mycelium) roste uvnitř stromu a venku na kmeni se vytváří jen plodnice. Z pórů na spodní straně se každoročně v květnu uvolňují spory, je to tedy plodnice víceletá. Její dužina se dříve užívala k výrobě troudu, který se polil roztokem sanyru a pak používal k zapalování ohně.


Další články:

Leváci jsou mnohé známé osobnosti.

Jaký materiál se používá na ložní prádlo? Je jich několik.

Mangold je zelenina, která může chutnat, zdobit i prospívat tělu.

Jak vzniká med ve včelím úlu.

Strahovská knihovna obsahuje více než 200 000 svazků.

Národní park Torres del Paine zanechá na návštěvníky dojem.

Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.

Tribologie je nauka o tření nalézá využití například při konstrukci válečkových ložisek.

Národní park Doňana je domov mnoha druhů evropských ptáků.

Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.

A svět se točí dál

Plodnice troudnatce kopytovitého má kopytovitý tvar.

Znaky: Kopytovitý (podkovovitý) tlustý klobouk (o šířce až 30 cm), bez dřeně. Svrchní strana je světle zelenošedá až bledě hnědavá, se zřetelnými přírůstovými pásy, z nichž nejmladší je bílý; mladé okrouhlé rourky bílé, později špinavě šedobílé. Dužina je semišově červenohnědá.

Vyskytuje se na kmenech listnatých stromů (i padlých), zvláště na buku a bříze.

A svět se točí dál.