Umělý mramor
Umělý mramor. Obrázek: Wikipedia, autor: Helen Simonsson.
Umělý mramor se připravuje ze sádry a klihové vody, případně vápenné kaše, z kamence (který zpomaluje tuhnutí) a barvy. Promísením takto vzniklých hmot různých barev se docílí mramorového žíhání. Nakrájená hmota se přikládá na plochu z vápenného štuku a povrch upravený seříznutím, tmelením a broušením se leští za pomoci voskové nebo šelakové politury.
Umělý mramor nachází uplatnění v barokních kostelech, vzácněji i zámcích, v barvách růžové, okrové, nazelenalé, šedé aj. Od pravého mramoru se umělý mramor liší jednolitostí plochy beze spár, zvlněním povrchu a tím, že na dotek je méně chladný než kámen - přírodní mramor.
Výroba umělého mramoru je velmi náročná na odbornost, zkušenosti a mnohaletou praxi, proto ji provádí specialisté v oboru štukatérském.
Další články:
Dnes umělé hmoty kralují světu.
Finské jezero Saimaa se nachází na východě Finské jezerní kotliny.
Sezam indický plodí plochá semena rozmanité barvy.
Umělé osvětlení vnáší světlo do temné části dne.
Starověká Perská říše dosáhla ve starověku značného územního rozsahu.
Jak vzniká med a jak ho včely vytvářejí.
Mandelík indický žije od Iráku po Indočínu.
Jak vzniká tornádo za bouřkového počasí.
Počátkem dvacátého století vybudovaná Transsibiřská železnice spojuje Moskvu a Vladivostok.
Ve vnitrozemí asijského kontinentu se nacházející Aralské jezero rychle vysychá.
Kyrgyzstánské jezero Issyk-kul obklopuje úchvatná horská scenerie.
Jak vzniká v přírodě oxid uhličitý jako produkt metabolismu organismů i přírodních procesů neživé přírody.
Umělý mramor nachází využití jako vnitřní, velmi kvalitní, trvanlivá sádrová omítka. Vyleštěný povrch má vzhled přírodního mramoru, na rozdíl od něj však nemá spáry a na omak není chladný.