Velká sfinga v Gíze se řadí mezi nejslavnější historické památky světa a její osudy provázela během bouřlivých dějin řada překvapivých zvratů.
V Egyptě se nachází jedna z nejproslulejších a nejzáhadnějších soch naší planety,která je opředena mnohými mýty: Velká sfinga v Gíze odměřuje lidstvu čas, a bude-li zničena, zmizí z povrchu zemského i člověk. Když jí někdo stanul tváří v tvář, musel odpovědět na její hádanku, nebo zemřel. Socha stojí v místě počátku času a je zdrojem magické moci, která se rozprostírá nad celou Gízou... Sfingu zkrátka provází mnoho legend a příběhů.
Obří socha v podobě lvího těla s lidskou tváří obrácenou k východu se tyčí v blízkosti tří velkých pyramid - Chufuovy, Rachefovy a Menkaureovy. Jedná se o největší skulpturu, jakou kdy člověk vytesal z jednoho kusu kamene.
Již s datem jejího vzniku je spojena řada nejasností. Většina egyptologů se přiklání k názoru, že ji v polovině 3. tisíciletí př. n. l. nechal vybudovat panovník Rachef, syn Chufua, slavného stavitele Velké pyramidy. Avšak jiní badatelé datují vznik kamenného monumentu do výrazně dřívější éry, především na základě nálezů stop po silných erozích v těle kamenné šelmy. Ty mohly totiž údajně vzniknout jen během staletí vydatných dešťů, které však v oblasti Gízy ustaly okolo roku 7000 př. n. l: v té době se začalo měnit klima, vlhké a husté lesy a pastviny ustoupily a z lokality se postupně stala poušť. Podle druhé teorie tak musí být strážkyně pyramid přes devět tisíc let stará a Rachef ji pouze nechal opravit a namísto původní tváře nechal soše vytesat podobu svého obličeje.
Původní název sochy neznáme, v pozdější éře jí Egypťané říkali Hor-em-Akhet (Hór na obzoru). Slovo sfinga pochází až ze staré řečtiny a odkazuje k mytickému tvorovi s tělem lva, hlavou ženy a křídly orla. Socha je vytesána z vápence a její rozměry činí 73,5 m na délku, 19,3 m na šířku a 20,2 m na výšku. V minulosti několikrát nechybělo mnoho a sfingu mohl navždy pohltit písek. Poprvé se o její odkrytí pokusil už faraon Thutmose IV., který ji nařídil vykopat v době kolem roku 1400 př. n. l. a na počest jejího částečného odhalení nechal u jejích tlap vztyčit stélu.
Kompletně se ji pak podařilo odkrýt roku 1925 týmu archeologů pod vedením francouzského vědce Émila Baraize. Skutečnou senzaci vyvolal objev, že pod sfingou se nalézá síť chodeb, které patrně kdysi vedly až k opodál stojícím pyramidám. V blízkosti sfingy se až do dnešních dnů zachovaly i zbytky dvou chrámů: Údolního chrámu a Chrámu sfingy. Podobně jako u pyramid ovšem dodnes zůstává záhadou, k čemu tento chrámový komplex sloužil.
Mnozí odborníci i záhadologové si lámou hlavu také nad účelem samotné sochy. Jelikož je tváří obrácena přesně na východ a při obou rovnodennostech hledí přímo na vycházející Slunce, domnívají se někteří vědci, že by mohla sloužit jako obří sluneční hodiny.
Dnešní podoba velké sfingy v Gíze se od její původní podoby patrně značně liší: Běh věků, které kolem sfingy prošly, eroze, podzemní vody i necitlivé restaurátorské pokusy zanechyly na skulptuře vytesané z křehkého vápence své stopy. Nelze si také nepovšimnout, že obličeji chybí téměř metr široký nos. Podle rozšířené legendy jej ustřelili Napoleonovi vojáci při tažení do Egypta, archeologové se však shodují, že ve skutečnosti o něj sfinga přišla již ve 14. století, kdy jej nechal ustřelit palbou z děla Muhammad Saim ad-Dahr.
Další články:
Tropická cyklona je bouře, která vzniká v subtropické oblasti nad hladinou oceánu.
Plastová kost přání umožňuje prožít si tradici Dne díkuvzdání každému ze stolovníků.
Umělý déšť v poušti byl vytvořen pomocí negativně nabitých částic, které na sebe nabalily částečky prachu.
Cukrovka a káva, její vliv na vznik diabetu druhého typu.
Snovačka jedovatá se vyznačuje výrazným zadečkem se skvrnou tvarem připomínající přesýpací hodiny.
Finská káva je překapávaná.
Jak fungují 3D brýle a jaký princip způsobí, že divák vnímá film třírozměrně?
Sonda Kepler objevuje nové světy a překročila již počet tisíce objevených exoplanet.
Velká sfinga v Gíze má podobu lvího těla s lidskou tváří obrácenou k východu a jedná se o největší skulpturu, jakou kdy člověk vytesal z jednoho kusu kamene.