Volavka popelavá je velký veslonohý pták žijící v Africe, Evropě a Asii, kde se s ní můžeme setkat v okolí vodních toků a lužních lesích.
Volavka popelavá dorůstá velikosti těla 84 až 102 centimetry, rozpětí křídel 155 až 175 centimetrů a hmotnosti 1 až 2,1 kilogramu. Ze spodní strany je volavka popelavá špinavě bílá a svrchu šedá, s růžovožlutým zobákem. Má černě zbarvené konce křídel, tmavé pruhování na krku a na hlavě prodloužená tmavá pera. V době rozmnožování se volavce popelavé zobák a končetiny zbarvují do červena. Při letu má esovitě prohnutý krk a natažené končetiny.
Hnízdo budují oba ptáci z větviček nebo rákosových stébel, obvykle na stromech nebo v rákosí. Samice snáší během čtyř dnů zpravidla 3 až 5 zelenomodrých vajec, která po dobu 25 až 28 dní zahřívají oba partneři. Hnízdění probíhá od konce února do poloviny května.
Potravu volavky popelavé tvoří ryby, plazi, korýši, drobní hlodavci, obojživelníci a hmyz.
K predátorům volavky popelavé patří lišky a vrány, které si pochutnávají na jejich vejcích.
Další články:
Severoamerický javor cukrový na zimu opadává.
Svou sbírkou koloniálních budov je Stará Havana architektonická perla ostrova Kuba v Karibiku.
Ze střední Číny pocházející javor šedý je středně velký strom.
V jordánské poušti stojí skalní město Petra v Jordánsku vytesané v pískovcových skalách.
Rezavě zbarvená liška obecná je středně velká šelma.
Africká volavka černá se brodí mělčinami a loví potravu.
Ozdoba luk čekanka obecná kvete blankytně modrými úbory.
Americké hořící město Centralia v Pensylvánii.
Africký papoušek šedý se v přírodě dělí na tři plemena.
Chutný pohankový kuba se připravuje ze sušených hub.
Indooceánský ostrov Mauricius není cílem masové turistiky.
I v Evropě rostoucí střemcha obecná tvoří peckovice vyrůstající v převislých mnohočetných hroznech.
Volavka popelavá je velký veslonohý pták z čeledi volavkovitých. V Evropě se jedná o největšího zástupce volavek.