Želva ostruhatá
Želva ostruhatá (Centrochelys sulcata). Obrázek: Wikipedia, autor: 64.
Želva ostruhatá obývá suché stepi a polopouště subsaharské Afriky.
60 až 90 centimetrů samec a 50 až 70 cetimetrů samice dlouhá a 45 až 91 kilogramů samec a 25 až 40 kilogramů samice vážíci želva ostruhatá se vyznačuje trojúhelníkovitou hlavou s vysoko posazenýma očima, vpředu mírně nahoru vyhnutým oválným krunýřem a charakteristickými končetinami. Zadní nohy zdobí ostruhy, zatímco na předních jsou patrné výrazné šupiny. Krunýř želvy ostruhaté je nevýrazně žlutohnědý.
V přírodě si želvy ostruhaté vyhrabávají podzemní úkryty vedoucí do míst s vyšší vlhkostí, ve kterých tráví nejsušší a nejteplejší část dne.
K páření želv ostruhatých dochází od října do listopadu. Samci putují za samicemi i na velmi dlouhé vzdálenosti a poté o ně svádějí líté souboje. Zhruba dva měsíce poté snese samice 15 až 30 vajec do 30 centimetrů hlubokého důlku, který vyhrabe v písku. Inkubace trvá 3 až 4 měsíce. Vylíhlé želvičky měří kolem 5 centimetrů, váží 40 gramů a velmi rychle rostou. Dospívají v 10 až 15 letech.
Želva ostruhatá se živí převážně rostlinnou potravou, ale nepohrdne ani hmyzem.
Za svůj název "ostruhatá" vděčí tato želva dvěma až třem výrazným výrustkům vedle ocasu.
Další články:
S velkou sfingou v Gíze se pojí pověst nejslavnější historické památky světa.
Dnes již vyhubená alka velká kdysi žila v severní části Atlantského oceánu.
Hora Velký Blaník se pojí s dávnými tradicemi.
Želva matamata dokáže pod vodou vydržet po řadu hodin.
Sportovně laděný vůz Audi RS3 Sportback pohání světově nejsilnější sériově vyráběný pětiválcový motor.
Mravenec lesní je rozšířen na části Eurasie.
Labuť velká hnízdí pravidelně na území Česka.
Jezevec lesní má dobře vyvinutou schopnost hrabání.
Netopýr velký má rozpětí kolem 37 centimetrů.
Největší mořská želva na světě je kožatka velká vážící běžně 450 kilogramů.
Anglický hrad Windsor je nejstarší hrad ve Velké Británii.
Jestřába lesního nalézáme v Eurasii, Severní Americe a severozápadní Africe.
Želva ostruhatá je velká suchozemská želva obývající subsaharské oblasti Afriky.
Potravu želvy ostruhaté tvoří především různé druhy trav a dalších rostlin, bohatých na vlákninu a chudých na proteiny. Nadbytek proteinů v potrvě způsobuje u této želvy pyramidovitý vzhled krunýře.