Průplavy v České republice
Zlatá stoka poblíž Lomnice nad Lužnicí. Obrázek: Wikipedia, autor: Chmee2.
Již naši předkové budovali drobné průplavy, které sloužily nejen dopravě, ale jejich voda se používala k pohonu mlýnů a především k napájení rybníků a sádek. Významnější byl mezi nimi Opatovický průplav z 16. století, který zkracoval labský oblouk u Pardubic. Od Labe se odpojoval u Opatovic, protékal rybničnatou krajinou a opět se vléval do Labe u Semína. Je 32 kilometrů dlouhý a dodnes se dá projet v loďce. Protéká půvabným rovinatým krajem plným starých stromů a křivinatých míst, kde se tmějí hladiny tůní a rozevírají vodní plochy rybníků. Na luzích křičí čejky a vzduch protínají ve smělých křivkách bílá křídla racků.
Na Pardubicku najdeme i další úzký průplav Halda, podobného stáří jako Opatovický průplav. Vede vodu z Loučné do Pardubic, kde ústí do Labe. Je to jen úzká strouha, ale je velmi půvabná, zvláště na podzim, když žloutne listí a zvolna padá ze stromů na lesknoucí se vodu.
Další staré průplavy jsou v jižních Čechách. Pocházejí většinou z dob rozkvětu rybníkářství. Je to Zlatá stoka, odbočující z Lužnice, napájející řadu rybníků a ústící opět do Lužnice. Dále je to Nová řeka, spojující Lužnici s Nežárkou. Má velký význam pro regulování vody ve značné části soustavy jihočeských rybníků, kde se lesnaté tišiny střídají s vonícími loukami, kde pod břehy sídlí ledňáčci.
Pozornost si zasluhuje také Šumavská neboli Schwarzenberská stoka. Bývala pětačtyřicet kilometrů dlouhá a převáděla vodu z Vltavy až do Dunaje. V době, kdy tento průplav vznikl, je jednalo o dílo skutečně pozoruhodné. Proplétá se mezi zalesněnými šumavskými hřbety, ubíhá po jejich úbočích tak, že její spád dovoluje po celé trase plavení kulatiny a především metrového dřeva. V místech, kde dřevo roste, je stačí nařezat na metrové kusy a naházet do vody. Ta se pak už sama postará o jeho dopravením až k železniční stanici v Želnavě. Jen na místech ostřejších zákrutů je potřeba, aby dřevaři sem tak píchli bodcem mezi dřevo, usměrnili jeho plavbu nebo ho odpíchli od břehu a zamezili jeho nakupení.
Když v tomto průplavu letí dřevo rychlostí až 60 kilometrů v hodině, poskytuje jedinečný pohled. A takto se zde plaví dřevo již dvě stě padesát let. Poprvé tudy dřevo plulo v roce 1789. Dnes je Šumavská stoka dlouhá pouze 27 kilometrů. Její jižní úsek, vedoucí do Dunaje, je pro plavení dřeva nezpůsobilý.
Z novějších průplavů zmiňme průplav u Zlína, který je více než padesát kilometrů dlouhý. Vine se podél řeky Moravy a má 14 plavebních komor.
Další články:
Labuť velkou poznáme podle obloukovitě zahnutého krku.
Velká sfinga v Gíze zažila během dějin celou řadu mnohdy i překvapivých zvratů.
Ostrov Ithaka je znám již z Odyssey.
Státní zámek Žleby se chlubí romantickým okolím.
Velká čínská zeď se táhne do délky 4800 kilometrů.
Ostrov Ascension je situován uprostřed vod Atlantiku.
Státní zámek Hradec nad Moravicí hostil řadu významných osobností.
Zámek Děčín se tyčí na skále nad řekou Labe.
Jak přišla Velká sfinga v Egyptě o svůj nos a kdy k tomu došlo.
Kožatka velká byla zařazena mezi zranitelné druhy.
Anglickou tudorovskou gotiku imitující zámek Lednice se nachází 12 kilometrů od Mikulova.
Zámek Jezeří stojí v podhůří Krušných hor.
Suezský průplav se rozšiřuje, aby byl schopen pojmout zvětšující se objem námořní dopravy.
Středomořský ostrov Malta zaujímá své místo v dějinách.
Průplavy v České republice sloužily v dřívějších dobách k rozmanitým účelům od přivádění vody po plavení dřeva.