Planeta Jupiter
Planeta Jupiter. Obrázek: Wikipedia, autor: NASA/JPL/University of Arizona.
Jupiter, který byl znám již ve starověku, je největší planeta sluneční soustavy, jeho hmotnost hmotnost dosahuje přibližně jednu tisícinu hmotnosti Slunce, což je přibližně dva a půl krát více než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Jupiter obíhá kolem Slunce jako v pořadí pátá planeta ve střední vzdálenosti 778 milionů kilometrů (5,2 AU). Jeden oběh kolem Slunce trvá planetě Jupiter téměř 12 let.
Planeta Jupiter má rovníkový průměr 142 984 kilometry a hmotnost 318krát větší než Země, takže její hustota je pouze 1330 kg/m3, tedy mnohem méně, než u terestrických planet. To ukazuje na zcela jiný charakter planety Jupiter a také dalších velkých planet (Saturnu, Uranu, Neptunu), tvořených převážně lehkými prvky vodíkem a heliem v podobném poměru jako Slunce.
Krásný pohled, který planeta Jupiter skýtá v dalekohledu, ve skutečnosti nemá se skutečnou podobou jejího povrchu nic společného. V dalekohledu pozorujeme pouze vířící atmosféru planety, pro niž jsou charakteristická světlá pásma a tmavé pruhy i zvláštní útvary, mezi kterými dominuje Velká rudá skvrna, gigantický atmosférický vír (anticyklona) o rozměrech 15 000 x 40 000 kilometrů. Jedna otočka kolem osy trvá Velké rudé skvrně necelých 10 hodin.
Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, nese svůj název po vládci bohů římské mytologie Jupiterovi, odpovídajícímu řeckému Diovi.
Kolem planety Jupiter obíhá nejméně 16 měsíců, z nichž 4 největší lze spatřit i pomocí poměrně malého dalekohledu. Jejich objevitelem se stal Galileo Galilei a jmenují se Io, Europa, Ganymed a Kallisto, přičemž Ganymed je největší měsíc ve sluneční soustavě. Zajímavé je mizení měsíců ve stínu planety (zatmění Jupiterových měsíců).
Sondy Voyager objevily kolem planety Jupiter tenké prstence drobného prachu a ledu a četné aktivní sopky na měsíci Io. Měsíc Europa pokrývá silná vrstva ledu, pod nímž se možná ukrývá voda v kapalném stavu.
Planetu Jupiter obklopuje silné radiační pole.
Další články:
První člověk ve vesmíru byl kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin.
Raně středověká Kyjevská Rus ovládala velkou část východní Evropy.
Opadavý strom fíkovník smokvoň roste na skalách.
Antarktický Bouvetův ostrov objevil v roce 1739 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier.
Na počátku 19. století vyjela první parní železnice ve Velké Británii.
Hipparchos byl starověký astronom.
Několikastupňový vodopád Kuang Si v Laosu je malebné zákoutí indočínské přírody.
S pěti smysly člověka se pojí naše interakce s okolím.
Venezuelský vodopád Salto Angel se řítí do hloubky více než 978 metrů.
Malajský ostrov Langkawi se nazývá klenotem Kedahu.
Od Slunce druhá planeta Venuše je náš nejbližší vesmírný soused.
Australský fíkovník velkolistý má v dospělosti tlusté chůdovité kořeny.
Planeta Jupiter byla prozkoumána několika sondami, na začátku programu Pioneer a programu Voyager, které kolem planety Jupiter proletěly. Později přímo k planetě zamířila sonda Galileo, která kolem planety po necelých osm let obíhala a nakonec sonda New Horizons, která v únoru 2007 použila planetu Jupiter ke zvýšení své rychlosti na své cestě k planetě Pluto.