Články 49
Nanorole na cestě k nahrazení svalových vláken
. Obrázek: Wikipedia, autor: AlexanderAlUS.
Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se podařilo experimentálně dokázat až dosud pouze teoreticky předpokládaný jev rozvinování a svinování uhlíkových nanorolí.
V budoucnosti by díky tomuto jevu mohly svinutými listy tvořené nanorole zastávat významné místo v nanotechnogiích.
Princip uhlíkové nanorole je jednoduchý, jedná se o ruličku svinutého grafenu, jejíž unikátní vlastností je schopnost převádět elektrické napětí na pravidelný opakovaný pohyb rozvinování a svinování. Nahradit by mohly například svalová vlákna. V zavinutém stavu má nanorole průměr v řádu jednotek nanometrů, v rozvinutém stavu se pak její délka pohybuje od stovek nanometrů po několik mikronů a k rozvinutí stačí podnět inicovaný elektrickým napětím několika desetin voltu.
Jedná se o další důležitý krok směrem k praktickému využití uhlíkových nanorolí.
Hrad Frýdštejn se tyčí na pískovcové skále nad stejnojmennou obcí.
Jsou teplé zimy doménou posledních let? Odpověď na tuto otázku hledáme v historických pramenech.
Husice rezavá žije v Eurasii a severozápadní Africe, kde obývá stepní oblasti, pahorkatiny a hory v blízkosti řek a jezer.
Okrasná kapusta má listy zbarveny do odstínů zelené, žluté, bílé, růžové či karmínově fialové barvy atraktivního vzhledu.
Hemicyclaspis murchisoni obývala před 420 miliony let sladké vody v oblastech, kde se dnes nachází západní a severní Evropa.
Největší květ má raflézie Arnoldova (Rafflesia arnoldii), jejíž květ dosahuje velikosti přes 1 metr v průměru váhy 10 kilogramů.
Z devátého století pocházející hrad Hochosterwitz, který stojí na strmé skále, je jedním z nejpůsobivějších hradů v rakouských Korutanech.
Kočkodan zelený má žlutozelenou nebo žlutohnědou srst s olivovým nádechem. Území, které kočkodan zelený obývá, se rozprostírá v afrických pralesích od Senegalu a Etiopie po jižní Afriku.
Hrad Karlštejn sloužil jako místo, na kterém byly uloženy korunovační klenoty, kterým skýtal ochranu až do počátku 17. století.
Jak v přírodě vzniká oxid uhličitý? K jeho vzniku dochází převážně při celé řadě přírodních jevů, například jeko jeden z produktů erupcí sopek, či při tlení rostlinných zbytků.
Keř růže šípkové rozkvétá začátkem června záplavou růžových nebo řidčeji bílých květů.
Tornáda jsou vzdušné víry, které vznikají při střetu teplých a studených vzdušných proudů.
Spánek lidské tělo potřebuje, negativní změny ve fungování organismu nastávají již po 24 hodinách bdění.
Grafen, který tvoří nanorole, je forma uhlíku, tento materiál se vyznačuje schopností převádět elektrické napětí v pravidelný pohyb rozvinování a zavinování.