Tento příběh je fanouškovská tvorba, která v sobě svoubí dva oblíběné světy.

Budu vám vyprávět příběh, který jsem prožil při jedné ze svých návštěv Středozemě.
Sedím v překrásné přírodě lesního království Elfů ve Středozemi a užívám si pohody. Při pohledu na naši malebnou skupinku odpočívající poté, co jsme z dolů Morie vyhnali balrogy a další zástupy různé havěti, která ani nestojí za zmínku, si zajisté mnozí z vás řeknou, že umím odpočívat. Ano, umím. Sedím spokojeně, kochám se nádherným pohledem na nad špičkami stromů se vypínající horské hřbety, na pravé noze mám posazenu elfku Galadriel a na levé mi sedí Togruta Ahsoka Tano. Povídání o tom, co mi dalo práce přesvědčit děvčata, aby na sebe navzájem i na mne při podobných příležitostech, jako je naše dnešní siesta, neprskala a hezky způsobně zatáhla drápky, by vydalo na samostatný příběh.
Hladím děvčata po bříšku, sjíždím rukou stále níž a níž, když vtom si Galadriel se zoufalým výkřikem strhne z prstu svůj magický prsten a odhodí jej před sebe. Chvěje se po celém těle, proto ji k sobě přitáhnu, hladím ji a líbám a když se trochu uklidní, začne nesouvisle vyprávět, že Souron získal zpět svůj prsten.
Musím mu tedy přiznat, že si k tomu dovede vybrat ten nejméně vhodný okamžik. Sauron, ještě jsem toho chlapa ani nezahlédl a už se mu podařilo mne nasr... (naštvat). Galadriel toto jméno již několikrát zmínila, vždy v souvislosti s jistými obavami vztahujícími se k jeho předpokládaným dalším činům.
Každopádně, to že dokáže prostřednictvím prstenu takhle na dálku zacvičit s elfskou velekněžkou, svědčí již o jisté dovednosti v používání magie, dalece přesahující úroveň místního lapky oblastního formátu, jehož činy zveličilo předávání od úst k ústům, za kterého jsem ho až do této chvíle považoval. Ostatně, nyní si vzpomínám, i v souvislosti s balrogy, které jsme právě vystrnadili z podzemních chodeb a sálů někdejšího trpasličího města, které se v současných pohnutých časech nazývá Morie, padlo jméno Sauron. Ten chlap má prsty snad ve všech větších lumpárnách, které se ve Středozemi dějí.
Předtím, než se pustím do akce, musím se o tomhle Sauronovi dozvědět více informací, abych odhalil jeho silné stránky i jeho slabiny, na které zaútočím.
Poté, co Galadriel dokončila svůj výklad, učinil jsem si zhruba úsudek o Sauronových schopnostech. Což samozřejmě neznamená, že nemůže mít v rukávu schováno pár překvápek. Tenhle chlapík patří mezi Maiar a jeho živlem je oheň, takže zkoušet na něj magii ohně by patrně nebyl nejlepší nápad. Pokud by nebylo zbytí, vezmu na sebe podobu obří přívalové vlny, to by mělo jeho oheň uhasit, ale vzhledem ke spoušti, kterou bych v této podobě natropil ve zdejší půvabné krajině, bych se něčemu natolik dramatickému raději vyhnul a naše vzájemné neshody vyřešil prostředky poněkud komornějšího rázu.
Pomocí Síly zdvihám na zemi ležící Galadrielin prsten a beru ho do ruky, cítím v něm Sauronovu přítomnost, ten tvor má v sobě tolik temnoty, že by se za to nemusel stydět žádný sithský lord a snaží se zjistit naši polohu, pátrá, kde se nacházíme. Svou vůlí mu v tom bráním, když vtom mne napadne, když mu odhalím naši polohu, spoustu věcí to usnadní, patrně se sem za námi sám vydá a já ho nebudu muset složitě hledat po celé Středozemi a ušetřím si tím spoustu času a námahy.
Uvolňuji svoji mysl a cítím, jak Sauron zjišťuje, kde se nacházíme, vnímám jeho přímo živočišnou radost, že nás odhalil.
A již se na lesním palouku otevírá ohnivé Sauronovo oko, prochází jím všech devět prstenových přízraků a za nimi prochází a pokládá svoji nohu na hebkou podušku lesního mechu Sauron osobně.
"Dámy, postaraly byste se o těchto devět gentlemanů, já si zatím popovídám s lordem Sauronem o tom, nakolik je neslušné takto vlezle se vtírat do společnosti slušných bytostí," vyzývám své přítelkyně a sám nedávám Sauronovi ani okamžik a tvrdě útočím. Pomocí síly ho škrtím, Sauronova tvář rudne, namáhavě sípe lapajíc po každém doušku vzduchu a na krku mu vystupují žíly námahou, jak se snaží vzdorovat v těchto končinách poměrně málo známému druhu útoku. Vidím, že děvčata jsou v nesnázích, devět nazgúlů najednou je na ně přeci jen příliš velká početní přesila, přerušuji tedy škrcení, pomocí síly uchopím jednoho z nazgúlů, Saurona a vší silou je vrhám proti sobě, rychlost a výsledná energie jejich vzájemného nárazu jsou natolik vysoké, že dokonce registruji i zažehnutí termojaderné reakce, voda se rozkládá na kyslík a vodík a atomy vodíku se začínají slučovat za vzniku helia, protože však reakce není podporována přísunem další energie, samovolně vyhasíná a Sauron vyvázl pouze s opálenými skvrnami na kůži a pokud by promluvil, jeho hlas by účinkem vdechnutého helia zněl poněkud komicky. Nazgúlův hlas by naproti tomu komicky nezněl, nezněl by totiž vůbec, na něj byl náraz příliš tvrdý, leží mrtev na zemi a mluvit již nebude.
Toto se odehrálo ve zlomku vteřiny, nenechávám Saurona vydechnout a již ho vrhám proti skále, až to zaduní. Opět uchopím pomocí Síly jednoho z nazgúlů a vrhám jej se Sauronem proti sobě. Tak dost, tohle je příliš pomalé, když odečtu i dva, které zlikvidovaly Galadriel s Ahsokou, zbývá jich ještě pět a holkám se už tihle bubáci již skutečně dostávají na tělo. Vysílám proti Sauronovi mocný svazek sithských blesků, Sauron začíná ječet, blesky přeskakují i na jednoho z nazgúlů, na druhého, třetího, čtvrtého, pátého... cítím čistou radost z nespoutané Síly, vnímám jekot Saurona i nazgúlů ... a najednou nějak stojím uprostřed palouku, na kterém doutná šest hromádek popela. Přicházím k největší z nich, botou rozhrnuji popel a, co to? V popelu se blýská prsten, onen pověstný Sauronův prsten. Natahuji ruku, Silou uchopím prsten a nechám si jej vklouznout do dlaně. Zavírám ruku, soustřeďuji Sílu a když jí mám dostatek, vrhám ji proti prstenu, záblesk, mezi prsty prosvitne několik paprsků světla z pekelné výhně zuřící v mé ruce, rozevírám ji a několik kovových střepů, které zbyly ze zničeného prstenu odhazuji do koše.
Otáčím se a když se můj pohled setká s Galadrieliným, s radostí si všímám jejího obdivného pohledu, skýtajícího předzvěst divokých postelových radovánek. A pokud budou skutečně tak divoké, v jaké doufám, daruji jí potom prsten, ne takový nepodarek, jaký jsem právě zničil, ale skutečně mocný prsten hodný imperiální guvernérky Středozemě.
Po chvilce mne napadá, Ahsoka si již několikrát s jistým znepokojením, podobným, jako Galadriel v případě Saurona, postěžovala na jistého císaře Palpatina. Kdybych mu trochu domluvil, podobně jako před chvilkou Sauronovi, mohlo by to na Ahsoku mít podobné účinky jako na Galadriel a ony mne pak budou samy uhánět a nadbíhat mi. Skvělá myšlenka, která stojí za realizaci.
Toto je konec prvního dílu. V dílu druhém se dozvíte, proč je povrch Středozemě pokryt vraky hvězdných detruktorů, proč na oběžné dráze kolem Středozemě krouží trosky Hvězdy smrti, mezi kterými straší duch Darth Sidiouse a jak jsem se stal císařem impéria.
Petr Boubel
Další články:
Úsvit impéria s togrutí tváří v jedné vzdálené galaxii.
Imperiální vojenské cvičení bitevní meditace bylo úspěšné.
Vodní zámek Blatná obklopuje zámecký park.
Severočeský zámek Ploskovice pochází z šestnáctého století.
Zaoceánská loď Queen Elizabeth 2 vyplula v roce 1969.
Od Země nejbližší planeta Venuše je třetí nejjasnější objekt na pozemské obloze.
Romantický zámek Žleby již několikrát posloužil jako kulisa filmovým tvůrcům.
Římská Cestiova pyramida stojí v centru italského města Řím.
Řád jezuitů dal zámek Římov vystavět jako barokní zámeček.
Módní cvičení ve vodě jsou nové, módní aktivity, které se začínají ve světě prosazovat.
Na podzim svým nápadně pestrým vzhledem zpestřují záhrádky tykve neboli dýně pocházející z teplých oblastí Střední a Jižní Ameriky.
Dnes již vyhubená alka velká hnízdila v severní části Atlantiku.
Poslechněte si příběh o návštěvě Středozemě.
Pokus o zabroušení do žánru hrdinské sci-fi/fantasy ve stylu Marka Stone či Duke Nukema.