Borovice lesní
Borovice lesní v Polsku. Obrázek: Wikipedia, autor: Crusier.
Borovice lesní je jehličnatý strom dorůstající výšky 30 až 45 metrů a tluštěk kmene do 100 centimetrů, s vejčitě kuželovitou, někdy rozsochatou až deštníkovitě zploštělou korunou.
V mládí hnědavá hladká kůra se záhy mění v silnou, šedohnědou, deskovitě rozpukanou borku v dolní polovině kmene. V horní polovině kmene zůstává tenká, červenohnědá borka odlupující se v jemných šupinách. Výhony jsou lysé, žlutozelené až hnědavě šedozelené, neojíněné. Pupeny jsou červenohnědé, zpravidla slabě pryskyřičnaté. Jehlice ve svazečcích po dvou jsou sivozelené, tuhé a většinou zakřivené a špičaté, na hranách jsou jemně ostnité a na vnitřní straně mají obvykle dvě řady průduchů.
Samčí sírově žlutá květenství rostou na spodní části letorostů. Samičí květenství jsou červená, kulovitá a vyrůstají po jednom až třech na konci výhonů, na podzim prvního roku, kdy dorůstají velikosti lískového oříšku, obracejí se dolů. Šišky jsou vejčité, krátce stopkaté a dozrávají druhým rokem. Štítek na plodních šupinách je matně hnědý a bývá plochý, slabě vyklenutý nebo zobcovitě zahnutý. Podle toho se rozlišují různé formy borovice lesní. Šišky se otvírají na jaře třetího roku. Semeno je různobarevné, bělošedé až černé, podlouhlé a má světle hnědé, lesklé blanité křídlo, jež klešťovitě objímá semeno. Klíčivost borového semene činí až 95 % a trvá 4 až 5 let. Na jaře vyseté semeno vyklíčí za 2 až 5 týdnů. Semenáček má na krvavě červeném hypokotylu 4 až 7 děložních lístků a v prvním roce vytváří obvykle jen vrcholový pupen. První jehlice vyrůstají ve druhém a postranní větévky v třetím roce.
Borovice lesní je rozšířena ve velké části Evropy a Asie. S výjimkou severozápadní Evropy roste přirozeně po celé Evropě až za polární kruh. Na severu roste v nížinách, v jižní Evropě je stromem podhorským až horským. Na Sibiři je rozšířena až k Ochotskému moři. Vytváří četné zeměpisné odrůdy a sorty. Je dřevinou slunnou, odolává mrazu a dobře snáší tepelné výkyvy. Je přizpůsobivá v nárocích na srážky a na živiny a vlhkost půdy, roste na suchých písčitých i na zamokřených až rašelinných půdách a dobře se přizpůsobuje také místním klimatickým rozdílům. Je jednou z nejvýznamnějších jehličnatých dřevin ve středoevropských lesích. Je jednou z nejvýznamnějších jehličnatých dřevin ve středoevropských lesích.
Dřevo borovice lesní má širokou žlutavou běl a červenohnědé jádro, je bohaté pryskyřicí, měkké a lehké, velmi trvanlivé ve vlhku, proto se používá při zemních a vodních stavbách. Nemá tak rozmanité možnosti použití jako dřevo smrkové, je však hodnotnou surovinou ve stavebním a nábytkářském truhlářství, v bednářství apod. Je těžko nahraditelným materiálem v dolech a používá se také k výrobě celulózy. Zvláště jakostní dřevo má borovice lesní vyrostlá na suchých písčitých půdách; na jemně zrnitých vlhkých půdách mívá sukaté dřevo s malým jádrem.
Další články:
Myšice lesní se vzhledem podobá myši domácí.
Rudá planeta Mars je menší než Země.
Borovice černá vytváří četné zeměpisné variety.
Modlivý důl u Svojkova je poutní místo se skalní kaplí.
Zámek v Oseku na Rokycansku vznikl přestavbou starší gotické tvrze.
15 až 25 metrů vysoká borovice blatka roste v horách západní a střední Evropy.
Obří planeta Jupiter má hmotnost přibližně jedné tisíciny hmotnosti Slunce.
Východočeský zámek Náchod se tyčí nad stejnojmenným městem.
Jehličnatý strom borovice hedvábná má úzce kuželovitou korunu.
V Evropě žijící jezevec lesní si staví složitou soustavu nor.
Horká planeta Venuše je naší sousední planetou.
Rakouský hrad Hochosterwitz je impozantní stavba.
Borovice lesní je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých a významná hospodářská dřevina.