Vlk hřivnatý je největší psovitá šelma, jejím přirozeným prostředím jsou lesy, křoviny a savany v Jižní Americe, především na území Brazílie, severní Argentiny, Paraguaye, jižní Bolívie a jihovýchodního Peru.
Velikost těla vlka hřivnatého se pohybuje mezi 90 až 100 centimetry, v kohoutku je vysoký 70 až 90 centimetrů, ocas vlka hřivnatého je 35 až 45 centimetrů dlouhý. Svým vzhledem připomíná spíše lišku s velmi dlouhýma nohama a nápadnou hřívou přesramena. Dlouhé nohy s charakteristickými černými tlapkami mu umožňují vidět přes vysokou trávu, ve které se často pohybuje. Vyznačuje se rezavě žlutou srstí s černým pruhem na týle a huňatým ocasem s bílou špičkou.
Vlci hřivnatí jsou monogamní, páří se každoročně obvykle v květnu nebo červnu a mívají 1 až 5 vlčat.
Potravu vlka hřivnatého tvoří divoká morčata a králíci, ale také ještěrky, ryby, žáby, hadi a dokonce i hmyz a ovoce. Na lov se vlci hřivnatí vydávají zejména za soumraku a v noci.
Vlk hřivnatý je známý také pod názvy pes hřivnatý nebo skunčí vlk.
Další články:
V jordánské poušti stojí skalní město Petra vytesané v pískovcových skalách.
Africký malý savec daman skalní tvoří kolonie o asi 50 členech.
Vytrvalý vlk arktický žije v tundrách daleké Kanady.
Dravý pták orel skalní je velmi elegantní letec.
U nás nehnízdící vlaštovka skalní není příliš vázána na lidská sídliště.
Veškeré lidské smysly spojují člověka s jeho okolím.
I v blízkosti lidí žijící kuna skalní má hustou, hladkou, hnědě zbarvenou kožešinu.
Jak vznikají vápencové jeskyně působením podzemní vody.
Životu v horách uzpůsobená paovce hřivnatá žije v horských oblastech severní Afriky.
Ledové jeskyně jsou zvláštní druh podzemních prostor.
Lidský hmat je jeden ze smyslů člověka.
Lidský běh umožňuje svalová soustava společně s kostrou a klouby.
Vlk hřivnatý, u domorodých indiánů kmene Guaraní známý jako Guarou či Aguarasu, je šelma z čeledi psovitých (Canidae).