Paovce hřivnatá
Paovce hřivnatá (Ammotragus lervia). Obrázek: Wikipedia, autor: Kuribo.
Paovce hřivnatá žije ve skalnatých a horských oblastech severní Afriky až do nadmořské výšky 4100 metrů.
Paovce hřivnatá dorůstá velikosti těla 130 až 165 centimetrů, v kohoutku měří 75 až 100 centimetrů, ocas má délku 15 až 25 centimetrů a hmotnost paovce hřivnaté se pohybuje mezi 65 až 145 kilgramy. Vyznačuje se krémově hnědým až zrzavým zbarvením srsti. Samci mají výraznou charakteristickou hřívu na nohou a břiše a obloukovitě zahnuté rohy, které mohou měřit až 85 centimetrů. Samice je zbarvená stejně, avšak rohy a hřívu má kratší.
Paovce hřivnaté jsou dokonale přizpůsobeny pro život v nehostinných horách. Obratně se pohybují a šplhají ve skalnatém terénu a dokáže vydržet dlouhou dobu bez vody.
Doba březosti samice je 150 až 165 dní a poté rodí jedno, vzácněji i dvě mláďata.
Paovce hřivnatá se živí především trávou, avšak nepohrdne ani listím a větvičkami keřů. Ve své domovině se pasou za šera a v noci, zatímco přes den odpočívají a ukrývají se ve stínu. Vodu získávají obvykle z potravy.
K nejobávanějším predátorům paovce hřivnaté patří leopardi.
Na území České republiky žije volně v přírodě v okolí Plzně, kam se dostala únikem několika kusů z Plzeňské ZOO v roce 1976.
Další články:
Dračí hory v jižní Africe dosahují výšky až 3500 m.n.m.
Historický klášter svaté Anežky České byl založen v roce 1234.
Pohoří Diamantové hory Kumgangsan, Severní Korea leží při pobřeží Východokorejského zálivu.
V příznivých letech prosperuje myšice lesní především při suchém a teplém počasí.
Hora Velký Blaník vstoupila do legend a pověstí.
Jezevec lesní patří do čeledi lasicovitých.
Čím je způsobeno střídání ročních období na planetě Zemi.
Mravenec lesní staví hnízda ve tvaru velkých kup.
Sfinga v české kultuře také měla své místo.
Starověká egejská kultura vznikla v Řecku.
Lesní medovicový med včel.
Státní hrad Kunětická hora je chráněn jako kulturní památka ČR.
Netradiční české vánoční zvyky se dochovaly až do dnešních dnů.
Paovce hřivnatá pochází původně ze skal hor v Severní Africe v Alžírsku, Tunisku, na severu Čadu, Libyi, Egyptě, na severu Mali, Mauritánii, Maroku, Nigeru a Súdánu, kde bylo popsáno šest poddruhů. Druhotně se rozšířila v Severní Americe, na jihu Evropy a na dalších místech světa.