Z Marsu se stává vrakoviště
První robotické vozítko Sojourner dopravila na Mars sonda Mars Pathfinder.
Vypadal tak trochu jako mikrovlnka na šesti kolech a se solárními panely na střeše. Sojourner byl první pojízdný robot vytvořený člověkem, který brázdil povrch Marsu, planety sice o přibližně polovinu menší, než je Země, ale s podmínkami tak blízkými těm u nás, že do něj lidstvo vkládá své sny o kolonizaci vesmíru.
Sojourner dopravila na Mars sonda Mars Pathfinder, kterou NASA vypustila ze základny Canaveral před 20 lety, 4. prosince 1996. Přesně po sedmiměsíční cestě sonda úspěšně přistála na povrchu rudé planety. Ačkoliv experti očekávali, že vozítko bude sbírat informace na Marsu pouze týden, poslední fotografie vyslalo až o téměř čtvrt roku později. Díky Sojourneru vědci získali z Marsu více než 500 fotografií.
Sojourner není jediným vozidlem, které zůstalo na povrchu Marsu. Nutno ale podotknout, že více než polovina sond k Marsu - jak amerických, tak sovětských - vůbec nedoletěla. Pokusy o dosednutí na povrch mají úspěšnost ještě nižší, zhruba třetinovou. Někdy stála za selháním i naprosto bizarní chyba. U sondy Kosmos 419 nastavili vědci časovač spínače motoru na 1,5 roku. Správně to však mělo být 1,5 hodiny. Sonda pochopitelně shořela v atmosféře.
Poslední nehoda je stará jen několik týdnů. Experimentální modul Schiaparelli se o povrch planety roztříštil během přistávání v polovině října. Zajímavý byl osud Beagle 2, která dopadla na povrch planety v prosinci 2003. Snímky ze satelitu z přelomu let 2014 a 2015 však vrak sondy dokázaly lokalizovat. Navíc jak se z nich zdálo, zařízení přistálo bez zásadního poškození, ovšem kvůli závadě solárních panelů nedokáže komunikovat.
Naopak nejúspěšnější jsou robotická vozítka Opportunity a Curiosity. Prvně jmenované je aktivní na povrchu Marsu už od roku 2004, téměř tunu vážící pojízdná laboratoř Curiosity pracuje od srpna 2012. Původně se počítalo, že zkoumat své okolí bude zhruba 20 měsíců, ale asi tři metry dlouhé vozítko funguje dál. Životnost generátoru, který mu dodává energii, je až 14 let.
Prvním vozítkem brázdícím prach planety Mars měl být v roce 1971 sovětský Prop-M. Spojení s jeho mateřskou sondou Mars 3 ovšem bylo brzy po přistání přerušeno.
Další články:
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Mumie Vladimíra Iljiče Lenina je vystavena na Rudém náměstí v Moskvě.
Starověká civilizace v údolí Indu vznikla na území dnešního Pákistánu.
Ostrovy ve Středozemním moři jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů.
Tvorové z hlubin moří a oceánů.
Kalina tušalaj je sucho- a teplomilná.
Kostel svatého Martina ve zdi byl první chrám, ve kterém se přijímlo pod obojí.
Kryštofovo Údolí kde najdeme unikátní vesnický orloj.
Materiál na podlahy podle vlastností, které má.
Jak vzniká včelí med zahuštěním nasbírané sladiny.
Z Marsu se stává vrakoviště vysloužilých sond, které v minulosti přistály na jeho povrchu.