Medvědí stezka je turistická značená trasa na Šumavě (žluté značení) o délce 14 kilometrů, nacházející se v katastru obcí Nová Pec a Stožec, jejíž trasa vede mezi Ovesnou a Černým Křížem.
Jako po medvědích stopách se po Medvědí stezce budete proplétat bludišti roztodivných skal a poznávat nedotčenou přírodu.
Medvědí stezkou nazvali značkaři prachatického okresu romantickou naučnou stezku, kterou vedou útvary Perníku (v délce 5 kilometrů), z Jeleních vrchů pak Medvědí stezka míří rozsáhlými lesy již bez skalních partií kolem Medvědího kamene, poblíž kterého zemřel v roce 1856 poslední šumavský medvěd.
Na zalesněných svazích vrchu Perníku, součásti Trojmezenské hornatiny, vytvořily žulové skalní skupiny a skály labyrinty bizarních tvarů.
Skalní útvary na Medvědí stezce i po okolí jsou z tzv. plekenštejnské žuly, což je světlá hrubozrnná dvojslídná žula eisgarnského typu tvořená biotitem (tmavou slídou), muskovitem (světlou slídou), plagioklasem (živcem draselným, který často tvoří karlovarská dvojčata), křemenem a přídatnými součástmi (například zirkonem, magnetitem, apatitem, titanem). Tato žula je asi starohorního stáří. Větrání (hřibovité, deskovité formy) a odnos horniny vytvářejí skalní města a útvary.
Z rostlin při Medvědí stezce zmiňme dřípatku horskou (například u Dračí tlamy), kapradiny, jak osladič, kapraď samec.
Dračí tlama, když ji uvidíte v zimě s rampouchy, pochopíte její název.
Skalní hrad, na jedné stěně Skalního hradu roste kapradina osladič obecný (dlouhý plazivý oddenek). Tzv. Skalní mísa je prohlubeň vzniklá větráním.
Perníková skála představuje mohutný deskovitý až kvádrový rozpad žuly a posun jednotlivých žulových bloků.
Voštiny, symbiózou rostlin může existovat lišejník i na holých skalách (lišejníky jsou tvořeny řasou a houbou, řasa živí houbu cukry získanými fotosyntézou, houba dává řase vodu s rozpuštěnými minerálními látkami).
Mechová pyramida, mechorosty jsou přisedlé k podkladu přichycenými vlákny; mechorostů je mnoho po celé cestě, charakterizuje je nápadná rodozměna, tj. střídání generace pohlavní a nepohlavní.
Skalní vyhlídka skýtá pohled do údolí Vltavy se Slunečnou, na vrch Špičák a Knížecí stolec (1235 metrů). Cestou na Skalní vyhlídku lze obdivovat příklad puklinové vegetace, tvořené kapradinami a mladými smrky.
Lovecká jeskyně vznikla posunem žulových bloků.
Chůdové kořeny.
Za Chůdovými kořeny vede Medvědí stezka kolem plavuně pučivé (dlouhé plazivé lodyhy).
Hřib ukazuje zajímavé uspořádání skalních bloků.
Viklan prezentuje šumavskou geologickou zvláštnost - hřibové větrání.
Vyhlídka u vodopádů, v těchto místech snad stopy po místním zalednění Šumavy (začátek tvorby ledovcového karu).
Pašerácký úkryt je mohutný lavicový rozpad žuly.
Kamenná kráska je část skály připomínající hlavu sochy Inků.
Tele, neustálým větráním žuly vznikly obří obětní mísy, které se časem vzájemně načepovaly do dnešních bizarních forem.
Obří kostky vznikly kvádrovým rozpadem žuly.
Hotel datlů je doupný strom s choroši v mlází za křižovatkou průseků. Doupné stromy obývají datlovití ptáci.
Medvědí vyhlídka vznikla větráním žuly, čímž vznikla tzv. okna. Medvědí vyhlídka skýtá pohled na Jelenskou horu (Joštův vrch), na Stožec.
Od Medvědí vyhlídky míří Medvědí stezka dolů kolem Jeleního jezírka.
Tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, který byl technickým divem své doby.
Další články:
Kalifornský králík má zavalité tělo.
Peckovice střemcha obecná je vysoký keř.
U nás nepříliš hojná bublinatka obecná je hmyzožravá vodní rostlina.
Štiplavé koření Shichimi Togarashi pochází z Japonska.
Lahodný salát s mletým masem chutná s pečivem.
Plemeno holandský králík byl vyšlechtěn v Anglii.
V létě čekanka obecná tvoří nápadnou ozdobu sušších luk.
Bylina barborka obecná dorůstá do 30 až 90 centimetrů výšky.
Hotové chlebíčky se salátem a šunkou se ozdobí nejlépe snítkou čerstvé zelené petrželky.
Naučná stezka Světem horských luk se vine v délce dvanácti kilometrů.
Zážitková stezka v korunách stromů Lipno nad Vltavou na Šumavě.
Aromatické koření šafrán se do Evropy dostalo během desátého století.
Medvědí stezka je žlutě značená turistická trasa na Šumavě vedoucí mezi Ovesnou a Černým Křížem.
Medvědí stezka je přístupná celoročně a je určena výhradně pro pěší návštěvníky. Když napadne sníh, je část Medvědí stezky od Jeleních Vrchů do Černého Kříže sjízdná na běžkách.