Perlorodka říční

Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Obrázek: Wikipedia, autor: Joel Berglund.

Perlorodka říční se vyznačuje dovnitř zakřiveným (konklávním) spodním okrajem silnostěnné lastury, zámkem bez podélných lišt, tmavým zbarvením povrchu lastur a hustými přírůstkovými čárami. Délka lastur perlorodky říční dosahuje až 13 centimetrů. Otvory přijímací a vyvrhovací nejsou od sebe zřetelně odděleny.

Areál rozšíření perlorodky říční je nesouvislý, má v podstatě holarktické rozšíření, ale na rozsáhlých územích této oblasti zcela chybí a na jiných místech se vyskytuje jen v některých povodích. U nás byla zjištěna na několika málo lokalitách Šumavy a Pošumaví, českých severních pohraničních hor a Českomoravské vrchoviny, na celé řadě míst populace perlorodek říčních zanikly vlivem znečištění vod a hledačů perel.

Perlorodka říční žije ve vodách pstruhového, popř. lipanového stupně s čistou a na kyslík bohatou vodou. Nesnáší vyšší obsah vápníku, proto se nevyskytuje ve vodách protékajících oblastmi, které tvoří vápnité horniny. Stejně nesnáší ionty železa a organické znečištění.

Perlorodka říční roste velmi pomalu a může se dožít až 150 let.

Další články:

Stezka v korunách stromů Lipno nad Vltavou je podpíraná pomocí 75 sloupů.

Stříbřitá podoustev říční bývá také nazývána podoustev nosák.

Nejteplejší místo světa má průměrnou roční teplotu kolem 35 °C.

Sochařská stezka na Baldov je lemována sochami.

Jak přišla Velká sfinga v Egyptě o svůj nos a kdy k tomu došlo.

Naučná stezka Světem horských luk je celoročně dostupná.

Doma připravený domácí zázvorový sirup lze nalít do lahve.

Rohovník obecný je známý i jako svatojánský chléb.

Největší poušť světa se rozkládá na severu Afriky.

Vřes obecný je suchomilná rostlina.