A svět se točí dál

Durian cibetkový je strom, který plodí exotické ovoce

Durian cibetkový
Durian cibetkový (Durio zibethinus) je strom, který plodí exotické ovoce. Autor obrázku: Hoola Van Nooten (1863 až 1885) kolem roku 1863.

Durian cibetkový pochází pravděpodobně ze Sundských ostrovů, kde dosud planě roste. Je to rostlina nejvíce příbuzná u nás rostoucím rostlinám slézovitým (Malvaceae), ale pěstovat se v našich klimatických podmínkách nedá.

Durian cibetkový je strom podobný u nás rostoucím jilmům, dorůstá výšky až 30 metrů. Listy má poměrně malé, střídavé, řapíkaté, podlouhle zašpičatěle vejčité, porostlé na rubu zlatošedými chlupy. Páchnoucí bílé, nažloutlé nebo narůžovělé květy vyrůstají přímo na kmeni nebo na větvích (kauliflorie). Pětičetné květy mají kromě srostlého pětizubého kalichu ještě kalíšek složený ze dvou nebo až tří lístků a větší počet tyčinek. Plodem je pětipouzdrá, ostnitá, podlouhlé kulovitá tobolka šedožluté barvy mající v průměru až 25 centimetrů. Semena o velikosti 2 centimetry jsou obalena máslovitým poživatelným míškem (arillus). V každém pouzdru bývají 1 až 4 semena, která brzy ztrácejí klíčivost.

Durian cibetkový se pěstuje v subtropických oblastech, především pak v jižní a jihovýchodní Asii. Stromy jsou velmi plodné. Na jednom stromu bývá až 200 plodů, které se vyvíjejí asi 3 měsíce. První sklizeň se získává z asi sedmiletých stromů. Nezralé plody jsou zelené, bez zápachu, s tím, jak dozrávají, žloutnou a vydávají zápach. Tento zápach je těžko definovatelný, nejčastěji je přirovnáván ke shnilé cibuli, česneku, výkalům, limburskému sýru nebo zápachu přezrálé gorgonzoly ve vyhřáté místnosti. Překonáme-li však počáteční odpor k páchnoucímu plodu a ochutnáme ho, zjistíme, že je chutný. Chuť má sladkou, jemnou a přitažlivou.

Nezralé plody durianu se vaří a upravují jako zelenina nebo se přidávají do polévek. Míšek je bohatý na bílkoviny, cukry a tuky. Kromě míšku jsou jedlá i velká semena, která se praží a chutnají jako jedlé kaštany.


Další články:

Hora Velký Blaník hostí spící rytíře.

Jak přišla Velká sfinga o svůj nos? Traduje se několik teorií.

Jak stará je rotunda na hoře Říp svatého Jiří.

Keltský telegraf si získává oblibu.

Rakouský čert Krampus se mění v lidskou bytost.

Holoubek diamantový žije obvykle v párech.

Jak vzniká med pro život včel velmi důležitý.

Kumgangsan, Diamantové hory nalezneme v KLDR.

Velká sfinga v Gíze patří mezi nejstarší památky světa.

Velká čínská zeď je nejdelší starověkou stavbou.

Nadzemní kořeny má například tisovec dvouřadý.

Hauswaldská kaple u Srní s pramenem.

A svět se točí dál

Durian cibetkový je strom, který plodí exotické ovoce. V jihovýchodní Asii je známý a konzumovaný již od prehistorických dob, západnímu světu je pak znám přibližně 600 let.

A svět se točí dál.