Hořící město Centralia v Pensylvánii
Hořící město Centralia v Pensylvánii se propadá do hořícího podzemí. Před návštěvníkem tohoto města se otevře scéna jako z kýčovitého hororu, ale pro město Centralia je to každodenní realita. Půda zde doslova hoří pod nohama, silnice se propadají, z kořenů stromů stoupá dým. Ano, takhle nějak si lidé představují peklo. Většina z obyvatel se odstěhovala. A za vše může rozsáhlý podzemní požár uhelných slojí.
Silnice jižně od města Centralia je poničena propadáním země vlivem požáru v podzemí.
Město duchů nebo peklo na zemi. Takto děsivě se přezdívá americkému městu Centralia, ve kterém ještě před 50 lety žily stovky rodin. Dnes zde kromě několika posledních vytrvalců trvale nebydlí prakticky nikdo. Silnice se zde propadají do země, opuštěné domy i vraky aut zarůstají vegetací a ze země stoupá dým. Vítejte v pekle, chtělo by se říct.
Vraťme se ale na začátek tohoto podivuhodného příběhu, který se datuje ke konci května roku 1962. Tehdy dostala pětice mužů za úkol spálit černou skládku v ústí opuštěné důlní šachty, v Centralii se totiž těžilo černé uhlí. Šlo o rutinní práci, jenže v příštích dnech se v okolí spálené skládky objevil dým a byl cítit zápach popela. Podzemní zásoby uhlí se vzňaly. Hasiči z širokého okolí se snažili podzemní požár uhasit, speciálními vrty a rourami lili do šachet tisíce litrů vody. Oheň či spíše pomalé doutnání uhelných slojí hluboko pod zemí se však zastavit nepodařilo. Tehdy město opustily první tři rodiny, jak se později ukázalo, byl to jen začátek.
Čas plynul, občasnému závanu dýmu z podzemí už nikdo nevěnoval pozornost. Lidé znovu zpozorněli až v listopadu roku 1979, když majitel místní čerpací stanice John Coddington spatřil v okolí své benzinové čerací stanice sloupy ze země unikající páry. Když poté zjistil, že půda ve sklepě jeho domu je horká a uniká z ní pára, neváhal a zavolal hasiče. Bydlel totiž v těsné blízkosti nádrží se stovkami litrů benzinu. Hasiči ke své hrůze zjistili, že benzin v nádržích má teplotu 60 °C k výbuchu tedy mnoho nechybělo. Čerpací stanice Centralia byla vyklizena a nakonec srovnána se zemí.
Ani tento incident ale nezapůsobil tolik jako událost ze soboty 14. února roku 1981. Obyvatelé Centralie právě slavili svátek svatého Valentýna, 12letý Todd Domboski dopoledne vyrazil na příkaz své matky na kopec, aby sledoval,, zda už přijíždí politická delegace. V Pensylvánii se totiž zrovna konaly volby. Chlapce po cestě zaujal na okraji městečka strom, z jehož paty kmene stoupal dým. "Myslel jsem, že tam někdo nechal hořet sirky. Odhrnul jsem listí a chtěl oheň uhasit, v tu chvíli se pode mnou propadla zem. Zapadl jsem do díry. Nejdřív po kolena, pak po hrudník. Chytil jsem se kořenů a křičel na bratrance, který měl být nedaleko. Neviděl jsem ho, všude byl kouř. Jen jsem slyšel, jak křičel, ať zvednu ruce. To už jsem měl pod povrchem země i hlavu a stále se propadal. Smrdělo to tam sírou, bahno bylo nesnesitelně horké. Dole to znělo, jako když hučí vichřice," popsal chlapec chvíle hrůzy.
V poslední chvíli ho bratranec z jámy vytáhl. Jak se později ukázalo, díra byla sice jen metr široká, zato 45 metrů hluboká. "Od smrti dělily chlapce snad vteřiny. Buď by se propadl úplně dolů, nebo by se otrávil plyny," napsal do místních novin o dva dny později reportér Jake Bezt. Zpráva se rychle rozšířila po celých Spojených státech, město opustilo dalších 27 rodin.
Město Centralia spělo ke zkáze. Hořelo téměř celé podzemí pod městem, občas se vyvalil dým, který zahalil centrum. Silnice i příjezdová dálnice začaly praskat nebo se propadaly, své domovy opouštěli další a další lidé. Vláda sice do likvidace podzemního požáru investovala desítky milionů dolarů, hasiči i vědci ale postupně boj s ohněm vzdali. Byl příliš rozsáhlý. Nakonec radnice obdržela na přestěhování obyvatel 42 milionů dolarů a lidé odešli.
V roce 1990 žilo ještě ve městě 63 lidí, o 20 let později už jen poslední desítka. Dnes narychlo opuštěné domy zívají otevřenými okenicemi do apokalyptického města, dálnice se dál propadá a zarůstá travou. Teplota povrchu v ulicích dosahuje i 70 °C, z mnoha míst se valí dým. Z Centralie se stalo nejmladší město duchů na světě. Pro pár posledních patriotů a těch, kteří ignorují podzemní požár i jedovaté zplodiny, byla postavena nová úzká příjezdová silnice. V kostele se každou neděli konají bohoslužby a funguje dokonce i radnice. Na okraji města varuje příchozí obří cedule s nápisem "Varování - nebezpečí, podzemní důlní požár, možné propady země". Podle odhadů expertů podzemní sloje vyhoří kolem roku 2260.
Další články:
Klíčení obohacuje potraviny. Proč je klíčení tak aktuální téma? Protože při svém krátkém růstu jsou klíčky schopny mnohonásobně navýšit obsah prospěšných látek.
Chiméra se používá jako synonymum něčeho nereálného.
Na jakou teplotu by se mělo maso při grilování propéct, aby se dalo bez obav konzumovat.
Jak vzniká med? Ve včelím úlu jej vyrábí včely.
Psi a vlci mají společného předka v době pleistocénu.
Sassi di Matera v Itálii sloužila jako skalní obydlí.
Brambory se začaly pěstovat před osmi tisíci lety na březích jezera Titicaca.
Suezský průplav se rozšiřuje a zvyšuje kapacitu počtu lodí, které jím mohou proplouvat.
Velká sfinga v Gíze se vzhledem lvího těla s lidskou tváří se tyčí v blízkosti velkých pyramid.
Mizející studánky, kterých kdysi bývalo v krajině mnoho.
Hořící město Centralia v Pensylvánii vypadá jako po válce. Ulice města jsou plné rozpadajících se opuštěných domů, ze země uniká pára a dým. Půda se propadá.