Plíseň na potravinách
Plíseň se dokáže na potravinách objevit nečekaně a především nevítaně. Kolikrát nás zaskočilo, když jsme v otevřené konzervě s rajským protlakem, paštikou či tuňákem, kterou jsme nechali stát v lednici, spatřili odpudivý bílý nebo načernalý povlak plísně. Ostatně, ani sametovými chomáčky pokrytý chléb, kterému právě končí doba trvanlivosti, není nic neobvyklého.
Plíseň se nevyhýbá ani citrusovým plodům. V čerstvém stavu se jim plísně většinou vyhýbají, jakmile však začínají uvadat, bývají náchylné na plíseň Penicillium digitatum.
Různobarevné vatové chuchvalce jsou hyfy - vláknité struktury mikroskopických plísní Aspergillus, Penicillium, Alternaria, Cladosporum a jiných. Povlak tvořící se na chlazených potravinách je nejen nechutný, ale i zdraví nebezpečný. Některé potravinové plísně dokonce produkují jedy s bleskurychlým účinkem a nezřídka mohou způsobit i smrt.
Obecné tvrzení o neškodnosti těchto vetřelců v lednici tedy opravdu není na místě. Miliony mykotických spor šířících se vzduchem vytvářejí ohniska, která mohou způsobit závažné alergické reakce od zánětů nosní sliznice, přes zánět spojivek až po průduškové astma.
I přes nízkou teplotu a tmu si mykotické spory dokáží v dlouhodobě uskladněných potravinách vytvořit vhodné prostředí k množení. V rámci metabolických přeměn se u některých plísní jako např. u Rhizopus stolonier, která roste ve zkažených konzervách, vytvářejí vysoce toxické a rakovinotvorné chemické látky. Ty mohou být smrtelné i v malém množství.
Snad nejnebezpečnější jsou však plísně vyskytující se na černém chlebu, arašídech, pistáciích, paraořeších a mandlích. Dokonce i mléko a mléčné výrobky mohou být zdrojem aflatoxinů, tedy vysoce jedovaté, rakovinotvorné látky vzniklé působením plísní. Proto - chceme-li se vyhnout poškození zdraví - bychom zásadně měli všechny potraviny napadené plísněmi zničit. Nehodí se totiž ani jako potrava pro zvířata.
Další články:
Hořící město Centralia v Pensylvánii pod kterým zuří rozsáhlý podzemní požár uhelných slojí.
Velká sfinga v Gíze se vzhledem lvího těla s lidskou tváří se tyčí v blízkosti velkých pyramid.
Jak vzniká med? Ve včelím úlu jej vyrábí včely.
Klíčení obohacuje potraviny. Proč je klíčení tak aktuální téma? Protože při svém krátkém růstu jsou klíčky schopny mnohonásobně navýšit obsah prospěšných látek.
Chiméra se používá jako synonymum něčeho nereálného.
Brambory se začaly pěstovat před osmi tisíci lety na březích jezera Titicaca.
Psi a vlci mají společného předka v době pleistocénu.
Na jakou teplotu by se mělo maso při grilování propéct, aby se dalo bez obav konzumovat.
Sassi di Matera v Itálii sloužila jako skalní obydlí.
Mizející studánky, kterých kdysi bývalo v krajině mnoho.
Plíseň se dokáže uchytit i na ovoci, na jeho povrchu se zachytí hyfou, tedy chuchvalci vláken, která jsou tvořena válcovitými buňkami oddělenými přepážkami. Tyto buňky jsou vegetativní částí plísně.