Veligrad
Veligrad byl sídelním městem velkomoravských knížat.
Sídelní město velkomoravských knížat a centrum Velké Moravy se jmenovalo Veligrad (Velké město). Zprávy u něm zanechali arabští zeměpisci al-Marwází a Omar ibn Rusta z Fsfahánu. Franský kronikář o něm psal jako o "nevýslovné pevnosti Rostislavově". Poloha tohoto polomytického sídla velkomoravských knížat zůstává pro historiky nadále tajemstvím. Veligrad byl ztotožňován s celou řadou míst na východní Moravě čí západním Slovensku, nejčastěji se Starým Městem u Uherského Hradiště a Valy u Mikulčic. Pro Valy u Mikulčic mluví nález základů mohutné trojlodní baziliky, největšího známého velkomoravského chrámu, který mohl být katedrálou arcibiskupa Metoděje. Pro Staré Město u Uherského Hradiště hovoří zase místní název, protože ještě roku 1131 bylo nazýváno Weligrad a až po založení nedalekého cisterciáckého kláštera přešel název Velehrad na blízkou osadu. Weligrad pak získal po založení královského Nového města (dnešní Uherské Hradiště) jméno Staré Město.
Další články:
Gejzír Strokkur vystřikuje do výše 25 metrů.
Fotbalista Pelé je sportovec, jehož jméno zná snad opravdu každý.
Newgrange je megalitická chodbová hrobka stojící v Irsku, která pochází z poloviny 3. tisíciletí př. n. l.
Jezero Mývatn se nachází na severovýchodě Islandu.
Zámek Vinoř se třemi oblouky arkád.
Egejská kultura se rozvinula ve Středomoří.
Civilizace Nazca v Peru zaznamenala rozkvět mezi lety 200 až 600 n. l.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Koňský kaštan není příbuzný kaštanovníku setého.
Zámek Koloděje Praha vznikl postupnými původní tvrze.
Veligrad byl sídelní město velkomoravských knížat, jehož poloha však pro historiky zůstává nadále tajemstvím.