České korunovační klenoty, které nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit český král a římský císař Karel IV., jsou nejvzácnější korunovační znak České republiky. V minulosti sloužily české korunovační klenoty jako odznaky vlády a moci českých králů.
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a patří mezi ně Svatováclavská královská koruna, žezlo, jablko, kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, poduška pod korunu a korunovační roucho. Mohou být vystavovány pouze při výjimečných příležitostech a pouze na území Pražského hradu. O vystavení českých korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky a k otevření jejich komory se musí sejít sedm držitelů klíčů - prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly a pražský primátor.
České korunovační klenoty jsou od roku 1962 národní kulturní památkou České republiky.
Další články:
Prastarý skalní hrad Sloup v Čechách je dodnes obestřen závojem tajemství.
Islandský vodopád Hraunfossar tvoří 700 metrů širokou kaskádu.
Středověký cínový důl Jeroným svědčí o hornické kultuře a dovednosti našich předků.
Královský hrad Karlštejn sloužil za místo, na kterém byly uloženy korunovační klenoty do začátku husitských válek.
Šumavský hrad Pajrek se stal zříceninou.
Venezuelský vodopád Salto Angel padá z více než 978 metrů.
Netradiční české vánoční zvyky, které se dříve dodržovaly.
Islandský vodopád Skógafoss spadá z bývalých pobřežních útesů.
Jihoevropská a asijská vlaštovka skalní u nás nehnízdí.
Malý savec daman skalní patří do příbuzenstva slona.
Majestátní orel skalní patří mezi největší dravé ptáky.
Pražský klášter svaté Anežky České pochází z roku 1234.
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu, které sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů.