A svět se točí dál

Edwin Hubble

Edwin Hubble
Edwin Hubble v roce 1920. Wikipedia, autor: This file is lacking author information.

Dvacáté století bylo bezpochyby obdobím bouřlivého rozkvětu astronomie. A Edwin Hubble byl jedním z astronomů, kteří byli při tom a kteří se svým dílem o úspěchy astromomie zasloužili.

Ještě ve dvacátých letech dvacátého století byla většina astronomů přesvědčena, že náš vesmír tvoří jediná galaxie, a to Mléčná dráha. Teprve Edwin Hubble si při pozorováních z mrazivého vrcholku Wilsonovy hory v Jižní Kalifornii uvědomil, že vesmír je tvořen mnoha miliony podobných hvězdných seskupení, jedním z nichž je právě galaxie Mléčná dráha.

Edwin Hubble svým pozorováním dokázal něco, co dnes všem připadá naprosto samozřejmé, a sice existenci velkého vesmíru. Tím také poskytl první důkazy pro teorii velkého třesku. Zrodila se kosmologie. "Objev Edwina Hubblea, že se vesmír rozpíná, patří k nejrevolučnějším objevům dvacátého století," konstatoval Stephen Hawking.

Na rozdíl od řady dalších slavných vědců se Edwin Hubble nevěnoval oboru, v němž vynikal, od počátku své kariéry. Na Chicagské univerzitě sice studoval exaktní vědy, ale více než na studium se zaměřoval na basketbal a box. Přesto jeho studijní výsledky dostačovaly, aby mu stipendium nabídla Oxfordská univerzita. I ve Velké británii se Edwin Hubble věnoval vedle studia i sportu.

Po čase navíc změnil obor svého studia a namísto exaktních věd se začal na popud svého otce věnovat studiu práva, k němuž přidal ještě literaturu a španělštinu.

Po návratu do Spojených států si proto našel práci jako učitel španělštiny na střední škole, avšak Hubble přesto nebyl spokojený. Toužil se vrátit do světa vědy.

Po roce se zapsal na Yerkesovu observatoř ve Wisconsinu a pustil se do studia jevu, který ho později proslavil, nebuly (hvězdná mračna), jež lze snadno pozorovat i malým teleskopem.

Zanedlouho si jeho schopností všimla observatoř na hoře Wilson. Edwin Hubble jejich nabídku pracovního místa přijal, ovšem dříve ho povolala armáda. Po návratu z bojiště pak na majora Edwina Hubblea čekal v té době největší dalekohled na světě, stopalcový Hookerův teleskop.

Na hoře Wilson se Edwin Hubble setkal se svým největším profesním rivalem Harlowem Shapleym, který se v té době již získal vědecké jméno díky měření rozlohy Mléčné dráhy. Podle jeho měření měla Galaxie měřit tři sta tisíc světelných let, což bylo desetkrýt více, než kdo do té doby odhadoval. Shapley však přesto tvrdil, že Mléčná dráha zahrnuje celý vesmír. Nedaleké nebuly považoval jen za oblaka hořících plynů v povzdáli.

S tímto názorem Edwin Hubble nesouhlasil. V roce 1924 dokázal, že má pravdu. V mlhovině Andromedy postřehl proměnlivou hvězdu. Použil Shapleyho metodu měření a pozorování a zjistil, že tato mlhovina je vzdálená nejméně milion světelných let, tedy že leží daleko za hranicemi Mléčné dráhy.

Astronomové si dlouho všímali, že světlo přicházející z mlhovin je červenější, než by mělo být. Nejpravděpodobnější důvod rudého posuvu (jak se tento jev nazývá) byl pohyb mlhoviny od pozorovatele. Edwin Hubble začal měřit vzdálenosti mezi červenajícími mlhovinami a zjistil zajímavou věc. Čím je galaxie od Země vzdálenější, tím rychleji se od nás vzdaluje. Dnes se toto zjištění nazývá Hubbleův zákon. Mohlo to znamenat jediné - vesmír se rozpíná.

O desetiletí dříve tvrdil Albert Einstein ve své teorii relativity, že vesmír se buďto rozpíná nebo smršťuje. Rozhodně však nezůstává konstantní. Astronové mu však po léta oponovali, že nic podobného nikdy nepozorovali, a proto se nic takového neděje. Einstein tudíž svoji teorii doplnil konstantou, která zabraňuje vesmíru, aby se zhroutil do sebe. Náhle však již tuto konstantu díky Hubbleovu objevu nepotřeboval.

Dnes nese jméno velkého astronoma Hubbleův vesmírný teleskop, který nahlíží do vzdálených koutů našeho vesmíru.


Další články:

Rozhledna Orlík je umístěna uvnitř zříceniny hradu.

Zámek Zbraslav se honosí anglickým parkem.

Ploník obecný vypadá shora jako lesík miniaturních jehličnatých stromků.

Rohovník obecný roste ve východním Středomoří.

Poušť Lút je nejteplejší místo světa s teplotou povrchu 70,7 °C.

Rejsek obecný je aktivní během celého roku.

Zámek Orlík se tyčí nad řekou Vltavou.

Největší poušť světa se rozkládá na severu Afriky.

František Křižík byl český technik a vynálezce.

Vřes obecný je 30 až 60 centimetrů vysoký.

Zámek Vinoř se dnes nachází na území města Prahy.

Zámek Průhonice poskytuje sídlo Botanickému ústavu Akademie věd ČR.

Okrasné zahrady Lysá nad Labem hospodaří podle biopravidel.

A svět se točí dál

Edwin Hubble (20. listopadu 1889 Marshfield, stát Missouri, USA - 28. září 1953 San Marino, stát Kalifornie, USA) byl slavný americký astronom.

A svět se točí dál.