Ježura australská
Ježura australská je pokryta na hřbetě tmavohnědou a na břiše světlehnědou kožešinou, a ostny.
Ježura australská se tvarem i pokrývkou těla podobá velkému ježkovi nebo menšímu dikobrazovi. Je asi 45 cm dlouhá, pohybuje se na krátkých nožkách a z její husté tmavohnědé srsti vyčnívají krátké ostny. Bodliny jsou však jen na hřbetě, zatímc boky a ostatní části těla jsou pokryty srstí. Ostny jsou přeměněné pestíky a chrání ježuru před nebezpečím. V případě potřeby se dovede stočit do klubíčka jako ježek a nepřítel narazí na hrozivě trčící hroty. Samci mají na patách zadních nohou "ostruhy" s jedovatým sekretem.
Ježury patří do čeledi ježurovitých (Tachyglossidae) a vyskytují se v Austrálii, Tasmánii a jihovýchodní části Nové Guineje. Nejčastěji se zdržují v pustých stepních oblastech nebo v řídkých lesích. Při sběru potravy se řídí především čichem a před nebezpečím je varuje výborný sluch. Oči mají tak malé, že téměř pozbývají své funkce. Ježury australské zvolna slídí v hustém podrostu, převracejí kameny a silnými drápy rozhrabávají půdu. Živí se nejrůznějšími drobnými živočichy, ale ze všeho nejčastěji rozhrabávají mraveniště a hemžící se mravence chytají podobným způsobem jako mravenečník nebo žluna. Jejich tlamička je úzká a protáhlá v jakýsi rypáček. Obě čelisti jsou spojeny tak pevně, že teprve na špičce tlamičky je nepatrný úzký otvor. Jakmile se mravenci začnou na porušeném mraveništi hemžit, vysune ježura z tlamičky dlouhý lepkavý jazyk, na který se hmyz nalepuje. Ježura nemá zuby a potravu drtí o rohovité bradavky pokrývající patro.
Páření ježur probíhá během června až července. Po 28 dnech březosti klade samice vejce. V době březosti se jí na břiše vytvoří zvláštní kapsa, vyztužená dvěma vakovitými kostmi. Samice se položí na hřbet, stočí se do klubíčka a z kloaky vypustí vajíčko, které vklouzne do vaku. Ve vaku je vajíčko zahříváno matčiným teplem a mládě se po 7 až 10 dnech líhne podobně jako ptáci. Vaječným zoubkem na horní straně rypáčku prorazí skořápku a vypadne do vaku. Na břiše samice je mléčné políčko, které mládě dráždí a prýštíci mléko olizuje. V jednom vrhu bývají 1 až 3 mláďata, která dospívají ve stáří asi 1 roku.
Další články:
Jezero Mývatn se nachází na severovýchodě Islandu.
Velká sfinga stojí na pyramidovém poli v Gíze v blízkosti velkých pyramid.
Anglický plnokrevník je určený především pro dostihy.
Hrad Windsor hraje důležitou roli v anglické historii.
Bioluminiscence se vyskytuje především u mořských organismů.
Chalkopyrit se nejčastěji vyskytuje zrnitý nebo celistvý.
Egejská kultura se rozvinula ve Středomoří.
Kníže Václav má místo v symbolice české státnosti.
Koňský kaštan není příbuzný kaštanovníku setého.
Veligrad byl centrem Velké Moravy.
Někteří savci jsou si tvarově velmi podobní, i když patří do zcela odlišných a příbuzensky velmi vzdálených skupin. Tato tvarová podobnost sovisí především ze způsobu života v určitém prostředí. Vedle ježury, dikobraze a ježka se jedná například o kytovce, žijící pod vodou, kteří tvarem těla připomínají ryby, rovněž i vydra, která loví svoji potravu pod vodou, má štíhlé vřetenovité tělo, která umožňuje snáze pronikat vodním prostředím.