Ledové jeskyně

Demänovská ledová jeskyně. Obrázek: Wikipedia, autor: Jojo, en:Jojo_1, pl:Jojo.

Zvláštním druhem podzemních prostor jsou ledové jeskyně. Celou řadu jich najdeme u našich východních sousedů na Slovensku. Nejznámější a také největší z nich je Dobšinská ledová jeskyně na východním Slovensku. Byla původně vymleta vodou, která měla na spodním konci odtok. Později se odtok zanesl sedimenty a vznikly tak podmínky pro vznik ledové jeskyně. Odhaduje se, že se v ní nachází dvaapůl milionu krychových metrů ledu.

Další zpřístupněnou jeskyní je Demänovská ledová jeskyně. Menších ledových jeskyní je ještě několik ve Slovenském krasu, Muráňském krasu a v Belanských Tatrách. Jedna menší ledová jeskyně je i v Čechách, u Cvikova v Suchém vrchu poblíž osady Naděje. Je 25 metrů dlouhá, 5 metrů široká a v průměru 2 metry široká.

Uvnitř ledových jeskyní se také nachází krásná bílá výzdoba. Jsou v nich stalaktity visící ze stropu, i stalagmity vyrůstající z bílého dna nakupených bílých balvanů nebo ztuhlých hladin jezírek, jsou v nich sloupy i závěsy, velké vodopády strnulé v nehnuté podobě, různé ledové sochy a útvary. Nejkrásnější pohled skýtají ledové jeskyně v květnu a červnu, kdy se jejich stěny pokrývají jinovatkou a malé krystalky ledu se ve světle reflektorů třpytí jako stříbrná nebo diamantová drť.

V Demänovské ledové jeskyni je i Černá galerie, kde jsou ledová výzdoba i ledové vodopády odumřelé a jsou tmavošedé až černé. Toto zbarvení je ještě z dob, kdy tato ledová jeskyně nebyla elektricky osvětlena a svítilo se v ní pochodněmi a petrolejovými lampami. Saze těchto svítidel i drobný prach a hlína zbarvily ledovou výzdobu do černa a ta si již tuto barvu ponechala.

Z Demänovské ledové jeskyně, která je známa podle latinských listin již od roku 1299, se kdysi v letních měsících dovážel led do Budapešti.

V létě se výzdoba ledových jeskyň zmenšuje a v zimě zase narůstá. Východy z těchto jeskyní se zpravidla nacházejí v jejich nejvyšších částech. V zimě se ledová jeskyně naplní studeným vzduchem, který padá otvorem dolů do jeskyně. Tento studený těžší vzduch vytlačí všechen vzduch teplejší, který je pochopitelně lehčí. V létě, když je venku teplo, nemůže teplý vzduch vniknout dolů, protože jeskyni má obsazenu těžší vzduch studený. Proto si tyto jeskyně udržují po celý rok teplotu, která kolísá kolem nulového bodu.

K vytvoření ledové jeskyně jsou potřebné i další, především geologické a povětrnostní podmínky. Kromě toho jejich vznik a životnost závisí na množství prosakujících vod. Takové poměry jsou v přírodě dosti vzácné, a proto je i u nás ledových jeskyní mnohem méně než jeskyní ostatních.

Další články:

Ostrov Ithaka je znám již z Odyssey.

Vzdálený ledový svět za Neptunem je součástí tzv. Kuiperova pásu.

Středomořský ostrov Malta zaujímá své místo v dějinách.

Velkopolský kůň je teplokrevník.

Jak vznikly křížovky a získaly si přízeň čtenářů.

Jak vznikla trikolóra tvořená třemi barvami.

Ostrov Ascension je situován uprostřed Atlantiku.

Jak přišla Velká sfinga v Egyptě o svůj nos a kdy k tomu došlo.

Kuandu obecný obývá severní části Jižní Ameriky.

Stezka v korunách stromů Lipno nad Vltavou je podpíraná pomocí 75 sloupů.

Rohovník obecný je známý i jako svatojánský chléb.